Ještě koncem prosince 2020 přitom činila míra nezaměstnanosti rovná čtyři procenta. V první polovině ledna tak v Česku přibylo zhruba 30 tisíc nezaměstnaných. Maláčová totiž uvedla, že zmíněným 4,4 procenta odpovídá v absolutním vyjádření počet zhruba 320 tisíc osob. Koncem prosince 2020 bylo v ČR necelých 292 tisíc nezaměstnaných.
Míra nezaměstnanosti je tak nyní nejvýše od dubna 2017. V růstu míry nezaměstnanosti se odráží pochopitelně zejména pandemická situace, která způsobuje propouštění v sektoru služeb, v segmentu turistického ruchu, gastronomie, ubytování nebo dopravy.
Zároveň je však patrná také probíhající zimní sezóna, která každoročně zapříčiňuje nárůst míry nezaměstnanosti z důvodu omezování pracovních činností v exteriéru, tedy v zemědělství, v lesnictví, v povrchové těžbě či ve stavebnictví.
Prosincová čísla potvrzují, že pandemická krize tíživěji zasahuje ženy než muže. Od ledna do prosince 2020 stoupla míra nezaměstnanosti žen z rovných tří procent na 4,1 procenta, tedy o 1,1 procentního bodu.
Míra nezaměstnanosti mužů ovšem za stejnou dobu vzrostla jen z 3,1 na 3,9 procenta, tedy o 0,8 procentního bodu. Klíčovým důvodem je právě to, že pandemickou krizí je předně zasažen sektor služeb, v němž jsou ženy zastoupeny v porovnání se dalšími sektory typu průmyslu ve srovnání s muži výrazněji.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
