Nezvyklý novoroční zájem o korunu

Názor
V posledních letech byl jedním z faktorů vývoje kurzu koruny na přelomu roku rezoluční fond: České banky jsou nuceny do tohoto fondu platit určité částky založené na objemu vkladů jejich klientů k ultimu daného roku, a tak některé z nich tlačí (např. formou poplatků) některé své velké střadatele k tomu, aby aspoň část svých korun před koncem roku z bank na pár dní vybrali (a hned po Novém roce je můžou do těchto bank klidně zase vrátit).
Dá se předpokládat, že prodávání korun ke konci roku přispívalo k oslabování koruny a zpětné nakupování počátkem dalšího roku zase k jejímu posilování. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Předpokládá se, že se to týká dvou typů klientů: Za prvé české vlády, která své koruny na těch pár dní přesune z bank přímo do České národní banky (ČNB), a za druhé privátních klientů, kteří své koruny prodají (vymění za devizy) na pár dní do ciziny, a to konkrétně zahraničním subjektům, které mají možnost ukládat v ČNB, aniž by musely přispívat do rezolučního fondu.

Těmito subjekty jsou zejména centrální banky a Evropská komise (závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu jsou v jiné škatulce, v níž se nic zajímavého neděje, pozn. aut.).

Tuto hypotézu vcelku slušně podporují data o vývoji bilance ČNB: Před koncem roku 2019, resp. 2020 se prudce (v řádu nízkých stovek miliard korun) zvýšil objem peněz uložených u ČNB českou vládou a objem peněz uložených u ČNB zahraničními subjekty, načež ihned po začátku roku 2020, resp. 2021 se oba objemy zase prudce snížily. První kanál je využíván výrazně více, ale minimálně sto miliard se protočí i druhý kanálem.

PSALI JSME:
Silvestrovské škatule s korunou v číslech

Dá se předpokládat, že prodávání korun ke konci roku přispívalo k oslabování koruny a zpětné nakupování počátkem dalšího roku zase k jejímu posilování. Jak tomu bylo naposled, tedy na přelomu let 2021 a 2022?

Nárůst vkladů zahraničních subjektů u ČNB (a vkladů české vlády) koncem roku 2021 nastal, a to dokonce ve větším rozsahu, než na konci let 2019 a 2020. Nebýt tohoto vlivu, koruna by v posledních loňských týdnech posílila nejspíš ještě víc, než co jsme viděli (např. za prosinec posílila z 25,50 na 24,85 Kč za euro).

Na začátku letoška sice došlo ke zpětnému poklesu těchto vkladů od cizích subjektů do ČNB, nicméně pokles byl v porovnání s minulými roky velice nevýrazný, a navíc – k 20. 1. 2022 byla zahraniční pasiva ČNB už zase vysoko, dokonce nad onou „uměle vyhnanou“ silvestrovskou úrovní. Přitom ale do českých bank se koruny vrátily. Jako by zahraniční subjekty letos přišly korunám na chuť, a poté, co vrátily koruny českým bankám, si koupily během ledna „svoje vlastní“.

PSALI JSME:
Nynější posilování koruny už s efektem konce roku nesouvisí

Tento nečekaný zahraniční hlad po české měně (v objemu zhruba 150 mld. Kč nad úroveň, která by byla v tuto dobu normální, tj. cca čtyřnásobek) mohl přispět k lednovému posilování koruny. V lednu ale koruna posilovala podobně, jako zlotý nebo forint.

Takže buď 150 miliard vlastně není zase tolik, aby to bylo na kurzu koruny znát, anebo ČNB tyto peníze oněm cizím subjektům prodala mimo trh, podobně jako (podle letité dohody) vyměňuje eura za koruny české vládě.

Ochota ČNB prodávat zahraničním subjektům koruny mimo trh by ale byla trochu zvláštní, protože v rámci aktuálního boje centrální banky proti vysoké inflaci a vysokým inflačním očekáváním by bylo logičtější sdělit každému novému zájemci o koruny, ať si je jde pořídit pěkně na trh (neb tím napomůže koruně k posílení, a tedy inflaci k poklesu).

Autor je ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Koruna je nejsilnější za více než deset let

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.