Nobelovu cenu za ekonomii získává i muž, na nějž nedají dopustit odboráři a stoupenci imigrace

Letošní Nobelova cena za ekonomii je nezvykle rozdělena na tři nestejné části. Polovina ceny míří Davidu Cardovi za výzkum v oblasti trhu práce. O zbylou polovinu se pak rovným dílem dělí Joshua Angrist a Guido Imbens za metodologické obohacení analýzy příčinných vztahů.
Letošní Nobelova cena za ekonomii je nezvykle rozdělena na tři nestejné části. Polovina ceny míří Davidu Cardovi, o zbylou polovinu se pak rovným dílem dělí Joshua Angrist a Guido Imbens. Foto: JonathunderMedal: Erik Lindberg (1873-1966) - Derivative of File:NobelPrize.JPG, https://en.wikipedia.org/w/index.php?curid=58432969

To, že cenu letos získávají hned tři laureáti, nezvyklé není, neobvyklé je tedy zejména její rozdělení na tři nestejné části. Letos je mírně narušena obvyklá nadvláda amerických ekonomů, neboť Card je Kanaďan a Imbens Nizozemec. Všichni tři, včetně amerického rodáka Angrista, však v USA působí, po řadě na univerzitě v Berkeley, na Massachusettském technologickém institutu a na Stanfordu.

Cardův výzkum trhu práce potvrzuje, že kouzlo i úskalí ekonomie spočívá v omezené možnosti ověření výsledku experimentem. Zatímco chemik se totiž může zavřít do laboratoře a provádět jeden a týž pokus stále dokola, ekonom analyzuje systém zpravidla vždy za pochodu, „naostro“. Ostatně, těžko lze zavřít lidskou společnost na nějaký čas do laboratoře, tu zvyšovat sociální transfery, tu ubírat na daních a čekat, „co to udělá“.

Lidé nejsou molekuly. A trh – a ekonomický systém vůbec – není souborem molekul, ale právě lidí. Máme tu ovšem lidi, jako je třeba Fidel Castro, kteří leckdy nevědomky s lidskou společností experimentují, a ekonomům, jako je Card, tak poskytují cenný výzkumný materiál. Totiž když ekonom hodlá zkoumat třeba dopad imigrace na pracovní trh hostitelské země či regionu, výtečně mu poslouží zkoumání důsledku výnosu kubánského vůdce z 20. dubna 1980.

PSALI JSME:
Letošní Nobelova cena upevňuje dominanci amerických ekonomů

Tehdy před více než 41 lety Castro vyhlásil, že všem Kubáncům, kteří si tak budou přát, umožní svobodně opustit „ostrov svobody“, aby se mohli vydat k břehům Spojených států. Do září 1980 využilo možnosti na 125 tisíc Kubánců. Do Miami odplouvali z kubánského přístavu Mariel – proto se jim říká „Marielitos“.

Ekonomové dodnes zkoumají, jak imigrační vlna „Marielitos“ ovlivnila miamský pracovní trh. Ten se jim tak zpětně stává pomyslnou laboratoří. Do zkoumání se v roce 1990 pustil právě i Card. Ve své přelomové studii dospěl k závěru, že přistěhovalecká vlna z přístavu Mariel neměla jakkoli zásadní dopad na pracovní trh v Miami, přestože ten musel takřka ze dne na den absorbovat obrovské množství imigrantů.

Mzdová úroveň v Miami se nesnížila. Beze změny zůstala i nezaměstnanost, a to i mezi pracovníky s nízkým vzděláním, zjistil letošní čerstvý nobelista. Závěry Cardovy studie se tak staly vítaným argumentem zastánců imigrace.

PSALI JSME:
Esther Duflo je nejmladší držitelkou Nobelovy ceny za ekonomii

Studie, na nichž se Card podílel, významně ovlivnily také teorii i praxi zavádění a úprav minimální mzdy. Autor textu vedl v roce 2013 rozhovor s již zesnulým ekonomem Alanem Krugerem, toho času šéfem ekonomických poradců prezidenta Baracka Obamy. Krueger zavzpomínal právě na studii k minimální mzdě, kterou počátkem 90. let zpracovával s Cardem.

„Tou studií jsme s Davidem Cardem původně chtěli jen potvrdit – pomocí sofistikovanějších metod – tehdy konvenční závěr. Ten, že zvýšení minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost,“ vzpomínal Krueger. „Paradoxně jsme však zjistili pravý opak. Myslím, že i vlivem této studie dochází v posledních letech k posunu napříč ekonomickou obcí a stále více a více ekonomů se kloní k názoru, že přiměřené zvýšení minimální mzdy nemá nepříznivý dopad na zaměstnanost.“

Card s Krugerem tehdy srovnávali mzdy ve fastfoodech v Pensylvánii a New Jersey a překvapivě a přelomově shledali, že zvýšení minimální mzdy nezvyšuje míru nezaměstnanosti. Tato studie dodnes slouží odborářům celého světa, včetně českých, k podpoře jejich argumentace pro zvyšování minimální mzdy.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Nobelova cena za ekonomii oceňuje boj s chudobou

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Tržby za prodej služeb v srpnu negativně překvapily

Tržby za prodej služeb v srpnu klesly oproti červenci o 1,5 procenta a šlo tak o první meziměsíční pokles v letošním roce. Došlo tedy k přerušení expanze tohoto odvětví, které stále ještě nedosáhlo předkrizových úrovní.

Stavebnictví v srpnu meziměsíčně stagnovalo

Tuzemská stavební produkce se v srpnu nepatrně meziměsíčně zvýšila o 0,1 procenta po předchozím poklesu o 2,6 procenta. Meziročně byla vyšší o 1,2 procenta, což však bylo dáno zejména nízkou srovnávací základnou …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Ovládají telefonní operátoři naše životy?

Rozhovor
Jsme závislí na datech. Mobilní operátoři se nám vkrádají do domovů a sledují nás na našich cestách do práce i za zábavou. Většímu technologickému rozmachu ale brání ekonomická brzda dalšího rozvoje. Operátoři sice sbírají důležitá osobní data, ale větším nebezpečím jsou podle Jiřího Grunda, prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí, nainstalované aplikace v chytrých telefonech.