Strany, které sestaví novou slovenskou vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde – je však otázkou, zda bude škrtat už nadcházející vláda. Nemusí totiž – problém může přehodit na další kabinety, čímž by jej ovšem pochopitelně jen zhoršila.
Slovenský stát aktuálně zaměstnává 430 tisíc lidí. A škrtání by se neblaze dotklo nejen mnohých z nich, ale samozřejmě i jejich rodin. Proto slovenští politici napříč spektrem už před volbami kolem škrtání našlapovali jen velmi potichu, pokud tedy vůbec.
Ve volebních programech jednotlivých slovenských stran tak úsporná opatření vesměs přibližovali jen velmi omezeně a opatrně. Podobně jako Češi i Slováci si v uplynulých letech zvykli na zvýšený přísun různých sociálních dávek, takže o to politicky náročnější je nyní pro zástupce jednotlivých stran je přesvědčovat, že si budou muset utáhnout opasky.
Sečteno, podtrženo, pravděpodobná nová slovenská vláda zemi nejspíše dále zadluží. Zatím má z čeho. Podíl veřejného dluhu na HDP totiž činí na Slovensku nyní zhruba 58 procent, kdežto v EU jako celku je to přibližně 84 procent, a v eurozóně dokonce 91 procent.
Slovensko však může těžit z toho, že je členem eurozóny a že v nejhorším by mu od přebujelého zadlužení tak či onak pomáhala Evropská centrální banka, tedy fakticky rozpočtově zodpovědnější členské státy eurozóny v čele s Německem, resp. jejich daňoví poplatníci.
Slovensko také má stále poměrně příznivý rating. Například podle ratingové agentury Standard & Poor’s Global Ratings vykazuje slovenský dluh rating stupně „A“. To odpovídá pravděpodobnosti bankrotu země během následujících deseti let čítající pouze 1,15 procenta.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Horsi nez u nas to tezko budou mit. To se asi zadne jine vlade nepovedlo od covidu tolik srazit zivotni uroven jako nasi petikolce