Designová hala v Česaně patří k nejtajnějším pracovištím automobilky. Právě tady vznikají modely budoucích vozů, nebo třeba koncepty pro výstavy.
V případě sériových modelů vlastně v hale vznikají auta ještě roky před tím, než se poprvé objeví na veřejnosti. Když modeláři svou práci na konkrétním voze dokončí, zůstává výsledek jejich práce tajný ještě zhruba další dva roky.
„Fyzické modely jsou pro nás stále nesmírně důležité. Dotyk lidské ruky je totiž v tomto případě nenahraditelný. U modelů ladíme detaily, které nám v digitální podobě mohou uniknout,“ říká Bogner.
Hlína a frézy
Přípravu fyzických modelů vede Vlastimil Pažout, který zastřešuje činnosti tří studií: Exteriéru, interiéru a komponentů.
Studio exteriéru je největším pracovištěm stavby modelů, do jeho haly se vejde až sedm modelů v měřítku 1:1. Mimochodem, menší modely se v automobilce dělají jen výjimečně, naposledy to byla vize eVoiturette ze série Ikony v novém kabátě.
„U konceptů pro automobilové výstavy i budoucích sériových aut vše ladíme v měřítku 1:1, protože ve zmenšeném měřítku nemusí některé detaily vyniknout,“ vysvětluje Pažout.
Překvapením pro návštěvníka studia mohou být velké frézovací stroje. Ty jsou součástí přerodu auta z digitálního světa do fyzického. Zatímco dřív modeláři „plácali“ auta z hlíny skutečně kompletně rukama, dnes základ provede fréza.
Základem konstrukce modelu je ocelový rám dovybavený pěnovými prvky, na tuto základní kostru se nanáší vrstva hlíny. Ta je z pece vyhřátá na 50–60 °C, hlína je v tu chvíli velmi tvárná a krásně se spojuje.
Po vychladnutí na běžnou pokojovou teplotu vytvrdne. To je také jeden z důvodů, proč se modely nedělají kompletně z hlíny. Kromě toho, že by byly extrémně těžké (i tak váží několik tun, pozn. aut.) a drahé, by totiž ve velké hmotě mohla hlína praskat nebo se dokonce bortit.
„Po nanesení základní vrstvy stroj vyfrézuje do hlíny základní tvar, který připravili digitální modeláři ve spolupráci s designéry,“ říká Pažout. Když dostane konstrukce základní obrysy, nastupuje práce modelářů. Pomocí škrabek, nožů, hladítek a dalších nástrojů ladí původní linie, které po prvotním vyfrézování bývají „trochu ostré“.
Výsledek jejich práce je pak zase naskenován a převeden do 3D modelu, se kterým se dá dále pracovat a který se kdykoli dá využít jako základ pro další frézování, případně designové vizualizace a digitální prezentace.
Alternativních designových návrhů totiž při tvorbě vzhledu auta vzniká pro každý vůz několik variant a teprve mezi nimi se volí finální cesta designu.
(S využitím podkladů automobilky Škoda Auto)
