Tři ze čtyř Čechů uvádí, že jim typ karty byl vždy vybrán bankou. Pouze jeden z deseti respondentů uvedl, že měl možnost si typ karty vybrat, čtyři procenta zažila u banky obě varianty a deset procent nevědělo, či neodpovědělo. Vybrat si vydavatele karty totiž svým klientům neumožňuje většina bank. Pětina Čechů také považuje za důležité si moci mezi kartami Visa a Mastercard vybrat.
Možnost výběru uvedli klienti Fio banky a ČSOB (19 %), Komerční banky (14 %), Raiffeisenbank a Air Bank (13 %). Přestože většina Čechů neřeší, zda má v peněžence kartu Visa, nebo Mastercard, pro pětinu je tento aspekt důležitý. Ženám přijde o něco častěji důležité mít v peněžence jak kartu Visa, tak Mastercard (26 % žen oproti 18 % mužů).
Pouze kartou Visa platí 40 procent Čechů, zatímco výhradně kartu Mastercard používá 33 procent. Necelá pětina (19 %) Čechů má oba typy karet. Z Čechů nad 60 let má oba typy karet pouze deset procent. Podíl majitelů obou typů karet se liší také podle vzdělání – oba typy karet má 27 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí, zatímco mezi lidmi bez maturity je to 13 procent.
Z těch, kterým, byla automaticky vybrána karta bankou, má jen kartu Visa 42 procent, jen kartu Mastercard 33 procent a oba typy karet má 17 procent. Necelá polovina (49 %) z těch, kteří si mohli u své banky vybrat typ karty, má pouze kartu Mastercard, 14 procent má karty obě a výhradně kartu Visa má pouze 29 procent z těchto klientů bank.
KB Penzijní společnost informovala o svém podzimním šetření v pětistovce tuzemských rodin. Nejde o reprezentativní průzkum, jako je ten výše, proto je třeba brát výsledky s rezervou. Podle šetření založila svým potomkům doplňkové penzijní spoření pětina (20 %) rodičů. Přes 60 procent z nich to udělalo v předškolním věku, zhruba třetina dokonce hned po jejich narození.
Konkrétně u KB Penzijní společnosti doposud založilo dětské spoření 20 tisíc lidí. Podle šetření Češi uvedli, že na dětské penzijko obvykle posílají mezi 500 a 1700 korunami. Více korun spoří dětem jen šest procent dotázaných. Zhruba třetina (30 %) rodičů ukládá svým potomkům méně než 500 korun, takže nedosáhnou na státní podporu.
ČSOB informovala, že ve spolupráci s agenturou STEM/MARK zjišťovala, jak jsou na tom děti a finance. Banka ale neuvedla o tomto „zjišťování“ žádné podrobnosti, takže není zřejmé, zda jde o reprezentativní průzkum či nikoliv. I v tomto případě je tedy lepší brát výsledky s rezervou. Mnozí dospělí (dle šetření až 60 %) vnímají současnou generaci dětí jako „nerozumnou nebo zhýčkanou“.
Takzvaná větší polovina (56 %) rodičů se zaměřuje na to, aby vedli své děti ke skromnosti. Kapesné dává dětem dává až 65 procent rodičů, přičemž průměrná částka činí 600 korun. Skokově kapesné narůstá na střední škole a v dospělosti, a to až v průměru na 1 130 korun. Rodiče se také snaží dětem dávat kapesné pravidelně.
Rodiče se také velmi angažují v kontrole výdajů svých dětí. Až 59 procent rodičů sleduje, za co jejich děti utrácejí peníze, přičemž nejčastěji jsou kontrolovány děti na základní škole (72 %). V rámci rodinného rozpočtu hrají děti stále větší roli – až 85 rodičů rodičů s nimi o financích pravidelně diskutuje, a to i s dětmi v předškolním věku, kde takovou diskuzi vede 68 rodičů rodičů.
Je mi šumafuk, kdo je provozovatelem mých (tří) bankovních karet. Důležité pro mně je to, že karty fungují.
Mne se doposud ani jedna banka neptala jakou kartu chci, ještě tak na barvu nebo obrázek. Změnu z Visa karty na kartu MasterCard rozhodnutím banky, stejně jako z MasterCard na Visa, jsem už zažil a nikdy se mne neptali, na můj názor.