Od uvedení platebního prstenu na trh, informovala banka, Češi provedli již více než 577 000 transakcí v celkové hodnotě přes 220 milionů korun, a to bez jediné zaznamenané bezpečnostní události. Z toho lze jednoduše vypočítat, že průměrná útrata byla zhruba 380 korun.
Částka přes 220 milionů korun možná na první pohled ohromí, ale když uvážíme, že podle tuzemského Sdružení pro bankovní karty objem plateb u obchodníků v roce 2024 dosáhl 1,784 bilionu korun, je to jen takové plivnutí do moře…
Co je mnohem podstatnější, je bezpečnost platebního prstenu. Fakt, že na téměř 600 tisíc transakcí nepřipadla ani jedna bezpečnostní událost, mluví za vše. „Obavy, že by někdo v přeplněné tramvaji omylem odčerpal (z prstenu) peníze pouhým přiložením čtečky, jsou zcela zbytečné. Jde o mýtus, který v praxi nefunguje,“ uvedla banka v tiskové zprávě.
Platební prsten pracuje na principu NFC technologie (Near Field Communication), která umožňuje komunikaci pouze na velmi krátkou vzdálenost, konkrétně jeden až tři centimetry. Navíc je transakce možná pouze tehdy, pokud uživatel provádí specifické gesto – k terminálu přiloží ruku sevřenou v pěst.
Pro větší platby nad 500 korun, stejně jako u klasické platební karty, je nutné ověřit transakci PIN kódem. Tatáž ochrana se aktivuje i při několika malých platbách za sebou. V aplikaci Niceboy Pay (mBank prsten nabízí ve spolupráci s českou značkou Niceboy, pozn. aut.), lze navíc prsten dočasně deaktivovat, například při odkládání na sportovišti nebo dovolené.
„Platební prsten neobsahuje skutečné číslo platební karty, ale tzv. token – jedinečný kód vytvořený speciálně pro konkrétní zařízení a platební kartu. I kdyby někdo tento token zachytil, nelze ho zneužít ani z něj zpětně získat údaje o kartě. Díky tomu je platební prsten chráněný nejen fyzicky, ale i na úrovni dat,“ vysvětlil Michal Čarný, výkonný ředitel (CEO) společnosti Niceboy.
Podle Čarného, jenž do léta 2023 šéfoval společnosti Mastercard v Česku a na Slovensku, v kombinaci s možností okamžitého zablokování v aplikaci a ověřením větších transakcí pomocí PINu jde o vysoce bezpečné řešení, které dělá z platebního prstenu ještě bezpečnější způsob platby, než je běžná platební karta.
A jsme u druhé zprávy, která nás v redakci tento týden zaujala. Moneta informovala, že s rostoucím počtem karetních transakcí narůstá i počet klientů, kteří využívají možnost reklamace plateb kartou – službu chargeback. Meziročně se počet chargebacků zvýšil o 29 procent.
Klienti banky nejčastěji řeší případy předplatných v mobilních aplikacích, duplicitních plateb, nedodaného zboží anebo produktů, které neodpovídají popisu. Loni banka řešila celkem třicet pět tisíc reklamací karetních transakcí, ke konci dubna letošního roku jich bylo již necelých dvacet tisíc.
„Chargeback je nejčastěji uznán v případech, kdy klient ani po třiceti dnech od objednávky neobdržel zboží, dále u podvodných transakcí provedených zneužitou kartou. Patří sem také duplicitní zaúčtování při platbě fyzickou kartou nebo tokenem na terminálu obchodníka, případně situace, kdy z bankomatu nebyla vydána hotovost,“ uvedla manažerka banky Denisa Wimmerová Šnebergrová.
Při řešení chargebacku je nejprve nutné rozlišit, zda jde o zneužití karty, nebo pochybení ze strany obchodníka. Pokud klient transakci nepoznává a sám ji neprovedl, měl by kartu ihned zablokovat – buď prostřednictvím online bankovnictví, nebo přes zákaznickou linku – aby předešel dalšímu zneužití.
A do třetice již jen ve zkratce: Raiffeisen stavební spořitelna uvedla, že zpřístupnila klientům novou cestu, jak žádat o REKOpůjčku. Tento účelový úvěr na modernizaci bydlení je kromě poboček nyní dostupný i ve všech digitálních kanálech banky. Půjčka umožňuje žadatelům financovat rekonstrukci nebo vylepšení svého bydlení až do výše dvou milionů korun bez nutnosti zajištění.
