Jiná třetina z 500 dotázaných (vzhledem k velikosti vzorku populace – měl by být dvojnásobný – nepovažuje redakce tento průzkum za reprezentativní, pozn. red.) však současný stav vnímá jako silný propad životní úrovně. Každý druhý Čech proto začal kupovat levnější zboží. Došlo k omezení výdajů například na oblečení ve prospěch výdajů na jídlo, energie a dopravu.
Že je něco v ekonomice špatně, konstatovali téměř všichni dotázaní (98 %), zhruba třetina lidí má ale dojem, že média přehánějí a vytvářejí paniku. Z těch, kteří pokles své životní úrovně zatím nezaznamenali, jej ale brzy očekávají. Situaci vidí výrazně pesimističtěji lidé z malých obcí a měst, kde jsou nižší příjmy, než obyvatelé měst nad 100 tisíc obyvatel.
U nákladů spojených s bydlením, jako je například nájem, hypotéka či platby za energie, uvedl jen každý pátý, že u něj nedošlo ke změně. U zbytku lidí výdaje rostly, a to mnohdy výrazně. U 19 procent to byl nárůst do tisíce korun měsíčně, u 32 procent do tří tisíc, u 20 procent do pěti tisíc korun, u zbylých devíti procent lidí šlo o nárůst nad pět tisíc.
S rostoucími cenami se téměř polovina lidí (48 %) vyrovnala tak, že začala kupovat levnější zboží. Zhruba čtvrtina kupuje stejné zboží, ale v menším množství a 17 procent nakupuje zatím stejně, nicméně už sonduje alternativy.
Už skoro polovina Čechů kvůli vyšším cenám omezila využívání zbytných služeb, jako jsou restaurace nebo cestování. Zhruba třetina se však zatím svého standardu nevzdala, ale využívá levnějších alternativ.
Ukazuje se, že domácnosti vydávají za potraviny o deset procent víc, než před rokem, naopak za oblečení o dvě procenta míň. O 4,5 procenta stouply celkové výdaje související s dopravou. Nejvýznamněji rostoucí položkou byly služby, kde se ukázal nárůst o 124 procent, což souvisí zejména s novou výší záloh, například za elektřinu.
„Prioritou je bydlení, na zbytku se začíná šetřit. I když v obchodech utrácíme víc peněz, reálně si odnášíme míň zboží,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Expert Trinity Bank Lukáš Kovanda už na jaře zaznamenal, že „v Česku začal historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje“.
Rozdíl mezi růstem mezd a inflací přesáhl deset procent. „Takto výrazně se reálná průměrná mzda v historii České republiky nikdy nesnížila. Dosud klesala jen v letech 1998 (o 1,4 %), 2012 (o 0,8 %), 2013 (o 1,5 %) a v pandemickém roce 2020 (o 0,1 %). Ve všech ostatních letech reálná průměrná mzda rostla,“ odkazuje Kovanda na data Českého statistického úřadu.
„Po dvou letech pandemie nepřišel návrat k vyhlíženému normálu, ale zdá se, že vzniká normál nový, s nímž budou spojeny vyšší ceny a úrokové sazby. Svět, který byl od pádu banky Lehman Brothers v roce 2008 založen na levných a dostupných penězích, svobodném obchodě a marginální inflaci, se změnil,“ uzavírá Dufek.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
