I přes sliby, že sníží daňové zatížení, udělaly některé obce – někdy dokonce omylem – přesný opak. Týká se to daně ze nemovitostí, tedy domů, hal či pozemků. Dobrou zprávou pro obyvatele je aspoň to, že se zdražení často týká například průmyslových zón.
„Až šestina z více než šesti tisíc českých obcí totiž upravila takzvaný místní koeficient tak, že vedl ke zvýšení daně,“ konstatoval Petr Koubovský, daňový poradce z Rödl & Partner. Jedním z typických příkladů je podle něho výrazné navýšení daně v Ústí nad Labem.
Místní koeficient ta vzrostl ze dvou na hodnotu pět, ovšem jen pro problémové vlastníky. „Dalšími příklady jsou města Pardubice, Turnov či Liberec, která se rozhodla navýšit daň u průmyslových a obchodních lokalit se zvýšenou dopravní zátěží,“ dodal Koubovský.
Čím menší, tím dražší
Podle něj jde o celorepublikový trend: Nenavyšovat daně u nemovitostí určených k bydlení, a naopak ji zvýšit v průmyslových a obchodních zónách se zvýšenou dopravní zátěží. Přístup obcí se ale liší podle charakteru lokalit.
„Nejvyššího výnosu daně z nemovitých věcí přepočteného na obyvatele dosáhly v posledních letech Volevčice na Mostecku, Dolní Nivy na Sokolovsku či Pavlov u Kladna,“ poznamenal Petr Koubovský.
Zdůvodnění je podle něj zřejmé. „Jde o malé obce, kde je daň z nemovitých věcí významnou složkou rozpočtů, a mají na svém území rozsáhlé průmyslové komplexy, elektrárny či rekreační zařízení. Právě pro tyto typy nemovitostí bývají zpravidla koeficienty nejvyšší,“ vysvětlil poradce.
Finanční správa začala údaje pro placení daně z nemovitých věcí rozesílat ve druhé půlce dubna. Více než milion lidí letos obdrží údaje k platbě do datové schránky, další milion poplatníků se přihlásil k zasílání informací prostřednictvím e-mailu.
Do konce května
Lze očekávat, že tyto údaje obdrželi poplatníci již v první polovině května. Klasické složenky, kterých bude přibližně 1,8 milionu, by pak poplatníci měli nalézt ve svých poštovních schránkách nejpozději do 23. května.
Daň z nemovitých věcí do 5 tisíc korun je splatná do 31. května. V případě vyšší částky je možné ji rozdělit na dvě splátky: První musí být uhrazená do konce května, druhá do konce listopadu.
„Stále platí, že se výše daně může i letos výrazně lišit oproti předchozím letům – a často opět směrem nahoru. Nejde sice o dramatický nárůst, ale zanedbatelný také ne,“ uvedl daňový poradce Petr Koubovský.
Stát vybral více
Stát za první čtvrtletí letošního roku vybral na daních 339,3 miliardy korun, což je oproti loňsku více o 5,3 procenta. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí o plnění státního rozpočtu od ledna do března.
Hlavním daňovým příjmem státu byla tradičně DPH. Za první čtvrtletí se na ní vybralo 138,6 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 7,3 miliardy korun, tedy 5,5 procenta.
Na spotřební dani stát vybral 43,2 miliardy korun, tedy o 11,4 procenta více. Inkaso daně z příjmu fyzických osob meziročně vzrostlo o 10,1 procenta na 69,3 miliardy korun. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 63,4 miliardy korun, což znamenalo zvýšení o 2,8 procenta.
Dalších devět miliard korun vybral stát od energetických a petrochemických společností a od bank na dani z neočekávaných zisků (windfall tax). U této mimořádné daně šlo ale o meziroční pokles o čtyři miliardy korun.
