
Na konci ledna vyprší termín na podání daňového přiznání pro lidi, kteří si koupili nemovitost, prodali ji, případně významně upravili. Pro mnohé může být překvapením, kolik peněz nakonec zaplatí – navzdory slibům radnic, jak svým obyvatelům v tomto ohledu ulehčí.
„V minulém roce se stala daň z nemovitostí velkým tématem, jelikož došlo k nevídanému navýšení, a to minimálně o 80 procent. V reakci na to se přidávaly další a další obce s vyjádřeními, že pro následující období výši daně sníží, jelikož ji mohou ovlivňovat svými koeficienty,“ uvedl Petr Koubovský.
Jenže realita je nakonec poněkud jiná. „Fenomén snižování nenastal a sledujeme spíše stagnaci této daně. Jinak řečeno, loňské vysoké částky budou lidé muset hradit i letos,“ řekl Koubovský. Vysvětlil, že výši daně ovlivňuje trojice koeficientů. Část je pro obce daná a část ovlivňují právě svým rozhodnutím.
Základní koeficient je stanovený podle počtu obyvatel. „Obce ho mohou zvýšit pouze o jednu kategorii, a to konkrétně pro celou obec, jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo městskou část, nikoliv pro vybrané části obce, tedy konkrétní parcely,“ sdělil Petr Koubovský.
V minulosti ho obce mohly snižovat až o tři kategorie, to ovšem již neplatí. Dále existuje inflační koeficient, který obce nemohou ovlivňovat a může být buď zachován, nebo stoupnout, jeho hodnota nikdy meziročně neklesá. Jeho výše se tentokrát nezvýšila.
Místní koeficient
Hlavním nástrojem obcí k nastavení míry daně z nemovitostí je místní koeficient. Nastavovat ho mohou libovolně jak pro celou obec, tak pro jednotlivé městské části, jednotlivé parcely či typy budov Jak s ním zastupitelstva naloží, je na nich.
„V obecné rovině lze, myslím, konstatovat, že lokality dlouhodoběji sociálně a ekonomicky slabší se snaží daňové zatížení spíše snižovat, respektive rozhodně jej nenavyšovat. Dále jsou zřejmé tendence nenavyšovat daň z u nemovitostí určených k bydlení, a naopak zvýšit daň u průmyslových a obchodních lokalit se zvýšenou dopravní zátěží,“ konstatoval daňový poradce Koubovský.
Příkladem města, kde se zvýšila daň právě u průmyslových zón, je podle něj třeba Liberec. Týká se to například velkých obchodních center, jako Nisa, Globus, Makro a Kaufland, pivovaru ve Vratislavicích či některých průmyslových firem.
Naopak u dalšího z krajských měst, konkrétně v Hradci Králové se uchýlilo zastupitelstvo v některých případech ke snížení místního koeficientu z kategorie 3 na 1,3. „Jde o nemovitosti určené k bydlení, ať už jsou v centru, nebo na okraji města. Všechny zdejší úpravy místních koeficientů měly za cíl, aby výše daně v roce 2025 byla stejná nebo mírně nižší než v roce 2024,“ uvedl Petr Koubovský.
Minus 600 milionů
Semilští zastupitelé dokonce rozhodli, že majitelé rekreačních budov a garáží v Semilech v roce 2025 zaplatí méně peněz na dani z nemovitých věcí, a to zrušením 1,5 koeficientu u chat a garáží, který nenahradilo jinými změnami. Město tak zchudne v rozpočtu na příští rok o zhruba 600 tisíc korun.
„Příkladem skokového navýšení daně může být Ústí nad Labem, které rapidně zvedlo místní koeficient ze dvou na hodnotu pět, nicméně jen pro problémové vlastníky, kteří se třeba o svůj majetek nestarají,“ konstatoval daňový poradce z Rödl & Partner.
Radní podle něho využili možnosti konsolidačního balíčku umožňujícího stanovit různou výši i pro jednotlivá parcelní čísla. „A tak více zaplatí majitelé přibližně třiadvaceti parcelních čísel – například zdevastovaného hotelu Máj a pozemky na Severní Terase či činžáků v ulici Sklářská,“ řekl Koubovský.
Dalším městem, které schválilo navýšení koeficientu na maximální hodnotu pět, jsou Pardubice. Zastupitelstvo zacílilo na průmyslové zóny, které mají na infrastrukturu města největší dopady, což do rozpočtu přinese desítky milionů korun.
„Rada města Pardubic, i díky nátlaku veřejnosti a podnikatelů, ale následně sjednotila místní koeficientu pro stavby a jednotky určené pro podnikání jen na hodnotu čtyři. V součtu koeficientů tak nakonec hodnota poroste jen o jeden,“ poznamenal Petr Koubovský.
Kde se podle něho znatelně navýšení daně, jsou i Rokycany. Zdejší majitelé nemovitých věcí sloužících k podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě si připlatí trochu více, neboť se zvýší místní koeficient pro rok 2025 a následně i pro rok 2026. Někde dokonce vyskočí koeficient na maximální hodnotu.
„Ve většině případů navýšení místních koeficientů u daně z nemovitostí tak nebudou muset sahat hlouběji do kapsy sami běžní daňoví poplatníci. Zdražení se bude týkat zejména průmyslu a obchodu, takže se běžných obyvatel dotkne spíše zprostředkovaně,“ uzavírá Petr Koubovský z Rödl & Partner.
Rekordní přebytek
Obce navyšují či nesnižují daně z nemovitosti, přestože hospodaří s rekordními přebytky. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí hospodařily za tři čtvrtletí loňského roku v přebytku 78,6 miliardy korun.
Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se tak přebytek zvýšil o 1,7 procenta. K meziročnímu zlepšení přispělo zejména hospodaření krajů, jejichž přebytek vzrostl o 49,1 procenta na 32,1 miliardy korun, naopak přebytek hospodaření obcí meziročně klesl o 18,4 procenta na 45 miliard korun.
„Příjmy obcí rostly pomaleji než výdaje, což ovlivnilo výsledné saldo, avšak celkově zůstávají územní rozpočty ve velmi dobré finanční kondici,“ konstatovalo ministerstvo financí. Dodalo, že hospodaření samospráv ovlivnily zářijové povodně.