Ukazují to data, které Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla společnost Edenred. Z takzvaného Edenred Restaurant Indexu, který je sestavován na základě útrat zaměstnanců, vyplývá, že nejdražší jsou obědy v Praze. Celorepublikový průměr je 196 korun.
V hlavním městě si ale strávník za polední menu výrazně připlatí, zaměstnanci v průměru zaplatí 220 korun. Hranici dvou set korun už pokořila další tři krajská města: Brno, Liberec a České Budějovice. Nejlevněji se naobědvají obyvatelé Zlína a Olomouce.
Ceny obědů přitom nadále rostou. Například v Praze si v květnu oproti dubnu připlatil strávník přibližně o 1,5 koruny. Podobně jsou na tom i další krajská města napříč republikou – například v Brně zaměstnanci za oběd zaplatí 208 korun v porovnání s dubnovými 207,30 Kč.
Kde ušetřit padesátikorunu
Zatímco v hlavní město žebříčku cen vévodí, na jeho pomyslném konci se nacházejí například Zlín, Ústí nad Labem či Olomouc, kde se strávníci najedí až o 55 korun levněji. Celorepublikový průměr cen oběda se zvedl z dubnových 194,60 Kč na květnových 195,80 Kč.
„V rámci prvního pololetí letošního roku, kdy ceny stoupaly velmi mírně, či v některých městech dokonce stagnovaly, jde o první výraznější nárůst,“ řekla Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred, která data sbírá na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet.
Martišková uvedla, že na rozdíl od předchozích měsíců je květnové zdražení plošné. „Téměř ve všech krajských městech si připlatíme o přibližně stejnou sumu, tedy zhruba o 3,5 procenta více než v květnu 2024,“ konstatovala Martišková.
Kolem hranice dvou set korun navíc kolísá také Plzeň, kde průměrná útrata zaměstnanců v době oběda činí momentálně 199,80 Kč. O to výrazněji vynikají cenové rozdíly při pohledu do nedávné minulosti.
Když byl oběd za stovku
Například ještě v květnu roku 2020 se lidé v Praze mohli přes poledne najíst průměrně za zhruba 149 korun. V Ostravě, Ústí nad Labem nebo Jihlavě částka dokonce činila jen něco málo přes 120 Kč. Čím déle do minulosti jdeme, tím jsou rozdíly ještě výraznější.
„Není tomu tak dávno, kdy na koupi poledního menu stačila strávníkům celorepublikově méně než stokoruna. V roce 2014 se pod tuto hranici vešla dokonce i Praha s 98 korunami za jeden oběd,“ připomněla Aneta Martišková ceny v „obědovém pravěku“.
V Pardubickém kraji tehdy stačilo dokonce pouhých 75 korun. „V průběhu deseti let tedy pozorujeme, že se ceny více než zdvojnásobily,“ konstatovala Martišková.
Dodala, že tempo zvyšování ceny obědů za poslední dekádu je citelně rychlejší než například růst průměrné mzdy. Ta se od roku 2014 podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zvýšila zhruba o 82 procent, zatímco cena obědů vzrostla o 130 procent.
A že se jídlo v restauraci či z rozvážky stalo téměř luxusem potvrzují i data o počtu realizovaných transakcí. Těch bylo v uplynulých měsících v průměru o přibližně 21 procent méně než v době před nástupem pandemických let.
„V nadcházejících měsících budeme patrně pozorovat dva pokračující trendy; Prvním je pomalý a dlouhodobý nárůst cen obědů, který navíc obvykle zrychluje v července a srpnu. Druhým bude pokračující prohlubování cenových rozdílů mezi jednotlivými regiony,“ řekla Martišková.
Venkovské hospody vydělaly
Výrazné regionální rozdíly jsou už nyní patrné podle dat, které faei.cz poskytla společnost Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá největší počet tuzemských gastro podniků. Dubnové tržby meziročně stouply v průměru o šest procent, ale v nejmenších obcích dokonce o 13 procent.
„Úvod roku byl velmi pozvolný, v únoru jsme dokonce zaznamenali dost nepochopitelný meziroční pokles. V dubnu ale konečně přišlo povzbuzení. Češi očividně vyhledávali možnosti, jak trávit čas aktivně a mimo domov,“ uvedl ředitel Dotykačky Petr Menclík.
Nejvíc tak rostly tržby podnikům právě na venkově, ale také na horách. „Hodně tomu pomohly i Velikonoce, které byly letos skoro o měsíc později než loni a lidé během nich utratili v gastru o pětinu více než loni,“ dodal Menclík.
