
České restaurace, hospody, bary či noční kluby jako by se stále nemohly vymanit z dlouhodobé krize. Dokládají to i ekonomické ukazatele z loňského roku. Většina provozovatelů si meziročně pohoršila.
„Gastro za sebou nemá dobrý rok. Souhrnné tržby byly nižší než v roce 2023,“ sdělil Vladimír Sirotek, ředitel tržních a datových analýz společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá největší počet tuzemských podniků ve stravování a občerstvení.
Dodal, že do celkového obratu je zapotřebí promítnout ještě inflaci, která se většinu ruku pohybovala v tomto segmentu okolo sedmi procent. Výrazněji se snížila až v posledních měsících.
„Loňské tržby by tak musely dosahovat alespoň 106 procent toho, co v roce 2023, abychom mohli mluvit o srovnatelném výsledku,“ poznamenal Sirotek. Nejtvrdší ránu zasadily loni gastro podnikům zářijové povodně, které „spláchly“ naděje na dobrý rok.
Ačkoli letní sezona nebyla úplně špatná, na podzim se kvůli velké vodě propadly tržby o 12 procent a ani relativně vydařený závěr roku neměl šanci takový pokles vykompenzovat. Potvrdilo se, jak obrovský vliv na tržby v oboru stravování a občerstvení má právě počasí.
„Stačí se podívat na tržby a úhrny srážek za září 2023 a 2024. Zatímco předloni bylo krásné babí léto s minimem srážek, loni pršelo nejvíc za posledních šedesát let. Z nebe spadlo třikrát víc vody, než je pro dané období typické. Meziroční rozdíly v tržbách byly propastné – a to i v regionech, které voda nezdevastovala,“ uvedl Vladimír Sirotek z Dotykačky.
Prémiové restaurace a lidovky
Existují ovšem výjimky, které jdou „proti proudu“, kterým se aspoň trochu daří. Mezi ně patří vedle prémiových restaurací, které nabízejí gastronomický zážitek (a lidé si za něj rádi připlatí, pozn. aut.), rovněž lidové jídelny, které vsadily na úplně odlišný koncept – jídlo za co nejnižší cenu.
„Prémiové restaurace, kam hosté chodí při speciálních příležitostech za kulinářskými zážitky, bodují už delší dobu. Je z toho patrné, že zákazníci se stali mnohem citlivější na kvalitu a není jim líto si za ni občasně připlatit,“ řekl Sirotek.
Na druhém břehu jsou právě nejlidovější podniky, kam se chodí na běžné obědy. Jsou to buď různé podnikové i nepodnikové jídelny a kantýny, ale třeba také vybrané hospody, kam se původně chodilo hlavně na pivo.
„Pokud nechtěly živořit, nezbylo jim nic jiného, než upravit provozní dobu a zaměřit se na levná obyčejná jídla ‚za hubičku‘. Naše data ukazují, že se jim to vyplácí,“ konstatoval Vladimír Sirotek z Dotykačky.
„Navzdory tomu, že večerní posezení u piva už tolik nelákají, obědový čas může těmto podnikům jejich večerní poklesy tržeb kompenzovat,“ dodal Sirotek. Podle odhadů lidí z oboru přitom právě segment klasických hospod, zvláště těch vesnických, patří v gastro podnikání k nejvíce ohroženým.
Luboš Kastner, provozovatel několika gastro podniků, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a člen představenstva Hospodářské komory ČR si při charakteristice podnikatelského záměru lidových jídelen pomohl citátem svého známého.
„Říkal mi, že to tam je dobré,“ uvedl Kastner a hned dodal, co tím dotyčný myslel: „Dávají toho hodně a je to levné.“
Pivní kultura na seznamu dědictví
Ačkoli mnohé hospody to mají nahnuté, protože spousta pivařů kvůli zdražování dává přednost „lahváčům“, ministerstvo kultury na konci ledna zařadilo pivní kulturu na seznam českého nehmotného dědictví, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.
„Kultura piva jako soubor tradičních znalostí, dovedností, zvyklostí a společenských událostí je v České republice nepochybně kulturně sociálním fenoménem. České pivovarnictví má nejenom bohatou tradici, ale je i důležitou součástí našeho kulturního dědictví,“ sdělil ministr kultury Martin Baxa.
Česko se po Německu a Belgii stalo teprve třetím evropským státem, který svou pivní kulturu označil jako nehmotné kulturní dědictví. Belgická pivní kultura byla dokonce v roce 2016 zapsána i na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).
„Netajíme se tím, že i my bychom rádi v budoucnu usilovali o zápis na seznam UNESCO. Nyní musíme prokázat, že umíme o naši pivní kulturu pečovat a rozvíjet ji, a potom se uvidí,“ řekl Tomáš Slunečko, výkonný ředitel svazu pivovarů a sladoven.
Tak já se taky radši najím pořádně porce vepro-knedlo-zela nebo svíčkové v jídelně za 120 Kč než „předstírat“ nějaký „gastro zážitek“ v nějaké prémiové restauraci, kde mi na talíř o průměru míň. 30 cm naservirujou pinzetou nějaké 3 kousíčky čehosi prelite nějakou pěnou a vysolim za to míň 500 Kč 😄 já jsem prostě buran, který se chce nacpat za pár drobných, nezastíral 🙂
Po přečtení samé chvály na lidové jídelny,jsem ucítil sytost v řiše a z peněženky mi nezmizela ani koruna.. A jak tak pomalu trávím to chvalořečení na ty lidovky,dostávám pomalu další hlad! Zítra se rozhodu pátrat po mojem okolí,kde vlastně se ty mršky přede mnou ukrývají.Teď,ač je pokročilý večer,ukrojím krajíc chleba,polechtám ho vrstvou sádla,dnes vyškvařeného s trocha cibulí a solí a s blažeností se do něj zakousnu a budu snít o těch lidových jídelnách.