Očkování: Když v Británii polevili na 80 % populace, vypukla epidemie spalniček

V souvislosti s covidem se více než před tím diskutuje o očkování. To zejména u dětí má ale řadu skalních odpůrců. Jenže velmi dlouhodobá data hovoří jasně: Nemoci, které dříve kosily lidstvo, očkování téměř vymýtilo nebo eliminovalo na minimum. A v zemích, kde polevily, znovu epidemie těchto infekčních nemocí vypukly.
V souvislosti s covidem se více než před tím diskutuje o očkování. Ilustrační foto: Pixabay.com

Hlavním důvodem poměrně vysoké nedůvěry k očkování na covid je ovšem u mnohých lidí hlavně to, že vakcína není ještě prověřená praxí, tak jako je tomu například u přenosné dětské obrny, záškrtu, tetanu. Očkování proti těmto nemocem má v Česku dlouhou tradici.

„Infekční nemoci byly ještě na počátku 20. století příčinou více než poloviny lidských úmrtí. Pravidelné očkování dětí pomohlo významně snížit či eliminovat řadu infekcí. Nesetkáváme se s přenosnou dětskou obrnou, záškrtem, tetanem. Výskyt spalniček, zarděnek, příušnic či tuberkulózy se podařilo významně snížit ve srovnání s roky před zavedením příslušných očkování,“ shrnuje na stránkách Státního úřadu pro kontrolu léčiv MUDr. Jitka Částková.

Tato příznivá situace ale podle ní vede paradoxně k podceňování vakcinace veřejností. „Předpokladem zabránění šíření infekčního agens v populaci je udržování vysoké proočkovanosti, vysoké kolektivní imunity. Ve státech, kde došlo ke snížení proočkovanosti z důvodů dezinformačních kampaní, náboženských, či ekonomických vznikly v dětské populaci opět epidemie infekčních onemocnění s mnoha úmrtími,“ konstatuje Částková.

Zmiňuje záškrt v Rusku, přenosnou dětskou obrnu a spalničky v Holandsku, dávivý kašel a spalničky ve Velké Británii a Japonsku. Reakce po očkování bývají mírné a krátkodobé, zdůrazňuje a dodává, že výskyt závažných, neobvyklých reakcí je výjimečný a podléhá hlášení.

„Míra návratu nemocí pak závisí na míře proočkovanosti. Potřebné procento proočkovanosti se liší podle typu vakcíny. U spalniček většina zdrojů uvádí nutnou proočkovanost 95 procent. U některých vakcín postačí 85 procent,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková.

V letech 2003-2004 ale dosahovala ve Velké Británii proočkovanost proti spalničkám pouze 80 procent. „Během dvou tří let se tak opět začaly množit případy onemocnění. Jen v roce 2006 bylo nahlášeno nejen 773 případů onemocnění. V roce 2012 bylo detekováno 2016 případů spalniček. Situace vygradovala v květnu roku 2013, kdy ve Walesu propukla spalničková epidemie, kterou zažehnalo až masové očkování,“ shrnuje Šebková.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena