Na konci roku 1989 žilo v tehdejším Československu 10 milionů 362 tisíc lidí. O necelých třicet let později, ke konci roku 2018, to bylo o necelých 300 tisíc lidí více. Z genderového hlediska je pozitivní, že v roce 2018 už bylo žen jen o cca 160 tisíc více než mužů, zatímco v roce 1989 jich bylo o 300 tisíc více. Tím ale demografická pozitiva končí.
V roce 1989 měli muži při narození statistickou naději na dožití do 68 let. Nyní je to 76 roků. U žen se dožití zvedlo ze 75,5 roku na téměř 82. Šedesátníci v roce 1989 měli naději na to, že se dožijí dalších 14,7 roků, dnes je to o pět let více. Šedesátnice to mají podobně – naděje na dožití se zvýšila z 19 let na 24.
Česko stárne a údaje Českého statistického úřadu jsou toho smutným dokladem. V roce 1989 bylo téměř 22 procent lidí ve věku do 14 let, což jsou v číslech dva a čtvrt milionu lidí. Dnes budoucnost národa přestavuje 1,7 milionu obyvatel ČR, tedy necelých 16 % populace.
Téměř dvě třetiny obyvatelstva v revolučním roce na území českých a moravských zemí tvořili lidé v produktivním věku, dnes je to o procento a půl méně (64,5 %). Ovšem s tím rozdílem, že při srovnání dat za rok 1989 a 2018 se výrazně zhoršila hodnota tzv. indexu stáří, jenž vyjadřuje poměr obyvatel starších 65 let a nejmladší části populace (0-14 roků). V revolučním roce byla hodnota indexu 57,4, na konci loňského roku dosáhla 123,2. Nižší ani vyšší hodnoty indexu statistici za uplynulých 30 let nezaznamenali.
Důchodci v roce sametové revoluce představovali 12,5 procenta populace na území dnešní České republiky, ke konci roku 2018 se jejich počet přiblížil jedné pětině obyvatelstva (19,6 %). Opět jde o nejvyšší hodnotu od revolučního roku.
Statistiky ale nabízejí ke srovnání další zajímavé údaje. Pokud se podíváme na rodinný stav, tak v roce 1989 představovali 37,2 procent populace svobodní lidé. Méně nebo srovnatelně jich bylo až do roku 1997, od následujícího roku počet svobodných lidí vzrůstal až k nynějším 42,4 procentům. Jinými slovy v Česku dnes ve srovnání s rokem 1989 žije o více než pět procent nesezdaných lidí.
Ženatí či vdané tvořili v listopadovém roce skoro polovinu obyvatelstva (49,7 %), nyní je to o deset procent méně (39,3). Rozvedených ve společnosti od revoluce přibylo z 5,1 % na současných 11,4 procenta, zatímco množství ovdovělých pokleslo ze 7,6 % na 6,9 %. Množství rozvedených nikdo od listopadu nebylo vyšší, zatímco počet svobodných nikdy nebyl vyšší.
Hodně to vypovídá o tom, jak významně menší roli hraje v soudobé společnosti formální institut rodiny a jak výrazně se změnil životní styl obyvatel. Dokládají to další statistické údaje – v roce 1989 se uskutečnilo téměř osm sňatků na tisíc lidí, vloni už to bylo jen pět. Vůbec nejméně se Češi a Češky brali v roce 2013, kdy na tisíc obyvatel připadly čtyři svatby.
Pro přesnost dodejme, že statisticky sledované svatby se týkají jen svobodných ženichů a nevěst. Průměrný věk ženicha v roce 1989 byl 24,5 roku, nevěstě bylo necelých dvaadvacet. A dnes? O roku 2008 je tuzemským svobodným nevěstám více než 28,5 roku, podobně je tomu u svobodných ženichů, jimž je od roku 2009 přes dvaatřicet.
„Nejoblíbenějším měsícem pro konání svatby byl za první letošní pololetí červen. Nejčastější věk nevěst byl v rozmezí 25 až 29 let. U ženichů byl nejčastější věk vyšší a pohyboval se v rozmezí 30 až 34 let,“ doplňuje aktuální letošní statistické údaje hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
V Česku dnes žije 16krát více cizinců
Česko se také za posledních třicet výrazně proměnilo, pokud jde o cizince žijící zde trvale nebo dlouhodobě. Podle údajů ČSÚ a cizinecké policie, které nezahrnují azylanty, v roce 1989 žilo na území dnešní České republiky 35 561 cizinců: 27 tisíc jich mělo trvalý pobyt, u osmi tisíc šlo o dlouhodobé pobyty nad 90 dnů. V poměru k tehdejšímu celkovému počtu obyvatel šlo zhruba o třetinu procenta.
Dnes je to 16krát více. Podle předběžných údajů ke konci loňského roku v České republice žil 566 931 cizinec, což znamená, že cizinci představují 5,3 % lidí v Česku. Přibližně 291 tisíc cizinců má v ČR trvalý pobyt (2,7 %) a 276 tisíc (2,6 %) jich v Česku žije v rámci dlouhodobého pobytu nad 90 dnů. Opět můžeme konstatovat, že od roku 1989 nikdy v Česku nežilo více cizinců než dnes.
Od ledna do června 2019 se do České republiky přistěhovalo 34 188 obyvatel. Nejvíce narostl počet lidí pocházejících z Ukrajiny, Slovenska, Ruska a Rumunska. „Naše země je pro cizince atraktivní díky extrémně nízké nezaměstnanosti, která umožňuje snadné uplatnění na pracovním trhu. Motivační jsou rovněž rychle rostoucí mzdy,“ vysvětluje Štěpán Křeček a predikuje, že pokud bude počet obyvatel narůstat současným tempem, stane se Česko do deseti let zemí s jedenácti miliony obyvatel.
