Analýza ukázala, že alespoň nějaké peníze si ukládá stranou 73 českých domácností. Nejčastěji mají naspořenou částku nad měsíční příjem až do výše tříměsíčního příjmu (27 procent). Každá pátá domácnost má úspory ve výši tříměsíčního až šestiměsíčního příjmu a téměř pětina domácností má úspory ve výši půlročního až ročního příjmu.
Podle údajů České národní banky stouply na podzim dluhy českých domácností na zhruba 1,8 bilionu korun. Meziročně se finanční závazky domácností zvýšily o 110,2 miliardy korun. Dluhy domácností rostou vytrvale už od roku 2016. Lidé si berou půjčky především na bydlení, které dlouhodobě tvoří více než tři čtvrtiny z celkového objemu dluhů domácností. Ke konci října měly domácnosti dluhy z úvěrů na bydlení dohromady za 1,415 bilionu korun. Objem spotřebitelských úvěrů činil ke konci října asi 265 miliard korun, tedy zhruba 14 procent z celkového objemu dluhů domácností.
Dalším výsledkem průzkumu je, že téměř každá sedmá domácnost si s úsporami vystačí na více než jeden rok, z toho více než čtyři procenta dokonce na více než tři roky.
Úpory na jeden měsíc
Porovnání s podobným průzkumem z roku 2018 ukazuje, že na jednu stranu má nyní více českých domácností úspory nad měsíční příjem až do výše tříměsíčního příjmu a úspory ve výši tříměsíčního až šestiměsíčního příjmu, ale výrazně ubylo domácností s úsporami ve výši vyšším, než je roční příjem.
Po lidech, kteří nemají stranou žádnou peníze, je nejproblematičtější skupina, která má úspory pouze ve výši svého měsíčního příjmu. A ta se za poslední roky poměrně výrazně rozšířila – z 12 procent v roce 2018 na 21 procent v roce 2020.
„Za poslední dva roky se o šest procent zvýšil podíl domácností s úsporami, a to především těch s finanční rezervou na střednědobé období. Naopak poklesl podíl domácností, které mají úspory nejméně ve výši svého ročního příjmu,“ okomentovala to Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Současně podle ní vzrostl počet domácností, které mají úspory pouze do výše měsíčního příjmu, což z hlediska nečekaných ale i pravidelných výdajů může vést k problematické finanční situaci.
Doporučila, aby lidé bez úspor nebo s úspory do výše měsíčního příjmu by měli omezit své náklady, přemýšlet, jak sehnat další zdroj příjmů nebo jak rozložit závazky na delší časové období. „Pokud jsou již v situaci, kdy nezvládají splácet svoje závazky, základem je vždy komunikace s věřitelem a realistický pohled na vlastní finanční možnosti,“ dodala Palendová.
Spořiví studenti
Pozitivním trendem je, že nejčastěji spoří studenti, kteří mají většinou úspory do výše svého tříměsíčního příjmu. Průzkum ukázal, že si pravidelně nějakou finanční částku ukládá 84 procent studentů. Úspory má také 76 procent zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou. Naopak mezi nezaměstnanými dokáže z pochopitelných důvodů šetřit jen necelá třetina z nich.
„Nejčastěji spoří lidé pracující v oboru IT, kteří mají zároveň úspory na nejdelší období. Následují zaměstnanci v oblasti finančních služeb a pracovníci z veřejného sektoru. Kromě studentů a zaměstnanců mají úspory také tři čtvrtiny penzistů, a to nejčastěji do výše svého tříměsíčního příjmu stejně jako studenti,“ dodala Jaroslava Palendalová ze společnosti KRUK.
Podle staršího průzkumu má ale nějakou formu půjčky zhruba polovina mladých Čechů, přičemž nejčastěji jde o lidi ve věku 27 až 30 let. První půjčku si mladí v průměru berou ve 24 letech. Nejčastěji se přitom rozhodují na základě podmínek splácení půjčky, tedy její výši nebo úročení.
Z průzkumu dále vyplývá, že dobrým důvodem k zadlužení je podle 92 procent dotázaných půjčka na vlastní bydlení. Celkově přitom 94 procent respondentů uvedlo, že bude raději šetřit a pořídí si vlastní bydlení a zajistí se na stáří. Zbylých šest procent si bude raději užívat, nakupovat a utrácet.
Agentura STEM/MARK mezi tisícovkou lidí také nedávno zjistila, že 78 procent Čechů souhlasí s tím, že by lidé měli utrácet jen peníze, které mají, a neměli by se spoléhat na budoucí příjmy. Každý třetí přesto považuje za běžné využít možností, jak si zlepšit životní úroveň nad hladinu současného příjmu, když očekává dobré příjmy v budoucnu.
