Inflace bude v dalších několika letech pravděpodobně strukturálně vyšší, což je faktor, který výrazně mění strukturu optimálního investičního portfolia. Vztahy Západu s Čínou, Ruskem a spřízněnými státy Asie se vyostřily a rivalita bude dlouho bránit v efektivní spolupráci těchto regionů (myšleno obzvlášť Čína a USA, pozn. aut.).
To vede k reorganizaci a diverzifikaci dodavatelských řetězců západních společností mimo Čínu. Ovšem Čína má zdaleka nejefektivnější výrobní infrastrukturu s relativně levnou pracovní silou a je tedy skutečně tím nejlepším místem pro outsourcing. Tedy diverzifikace dodavatelských řetězců do méně efektivních zemí s horší infrastrukturou a dražší pracovní silou bude mít v dalších letech inflační vliv na západní ekonomiky.
Inovace vedou k rychlému rozvoji technologií a umělé inteligence od které se (právem) očekává, že časem změní svět, podobně jako příchod internetu. Reorganizace dodavatelských řetězců, změna klimatu a rostoucí energetická náročnost technologických inovací vyžaduje nákladné renovace v oblasti veřejné infrastruktury.
USA a EU v dalších letech výrazně zvýší investice do státní infrastruktury (zelená energetika, rozvodné sítě, komodity, deglobalizace). Jinými slovy státní fiskální politika přebere otěže soukromého sektoru a bude více určovat kam budou směřovat investice. V tomto období část ekonomiky pod správou státu bude růst na úkor soukromého sektoru.
Také hrozí že se rozhoří obchodní a konvenční války – a je jedno, kdo bude nakonec zvolen v listopadových volbách USA. Jedno je však jisté – tvrdší přístup vůči Číně a zhoršení podmínek mezinárodního obchodu. To je totiž jedno centrální téma, na němž se výjimečně obě strany v americkém Kongresu shodnou – Čína je hrozbou pro USA.
Také se rozhořel trend ve zbrojení, kdy jednotlivé státy jsou nuceny okolnostmi zvýšit rozpočet na obranu, a to se týká takřka všech zemí. To je často taktéž v režii státu a vyžaduje to větší státní deficit a vyšší zdanění spolu s investicemi do infrastruktury a povede to ke zvětšující se státní ekonomice.
Kvůli zhoršeným mezinárodním vztahům si musí západní státy zajistit potřebné komodity jiným než dosavadním způsobem. Jde tak o další faktor, který povede ke zdražení komodit ať už potřebou nových investic do těžby, nebo reorganizací dodavatelského a zpracovatelského řetězce.
V neposlední řadě je třeba také vypíchnout vysokou míru investic společností do rozvoje umělé inteligence. Největší americké korporace musí nově mezi sebou soupeřit na poli umělé inteligence v době, kdy potřebný hardware k rozvoji této technologie je vysoce naceněný kvůli vysoké poptávce a (zatím) nestíhající nabídce. Ovšem návratnost této investice je posunuta v čase dopředu, tedy ačkoli nyní investice již probíhají, skutečné ekonomické přínosy svět pocítí až za několik let.
Ve shrnutí tedy narušení mezinárodních obchodních vztahů, deglobalizace, změna klimatu, zbrojení, investice do infrastruktury a rozvoj umělé inteligence jsou všechno faktory, které povedou k vyšším úrovním státního deficitu, a tedy vyšší inflaci a zvýšeným úrokovým sazbám.
Tento trend podle nás rozbije až příchod skutečné umělé inteligence, která bude široce aplikovatelná. To s sebou přinese silné deflační účinky v důsledku zefektivnění výroby a poskytování služeb.
Další léta budou tedy v duchu silných státních zásahů do ekonomiky a na trzích, trvale zvýšené inflace a dražšího dluhu (vyšší úrokové sazby). To je značně rozdílné v porovnání s prostředím v poslední dekádě, kdy peníze byly velice levné. Podle našeho názoru již typické 60/40 portfolio (60 % akcie, 40 % dluhopisy) nebude v tomto novém prostředí optimální.
Diverzifikace nyní hraje zásadní roli a cítíme potřebu „osekat ostré hrany“ v portfoliu, které dosud přinášelo investorům velký úspěch. Americké akcie jsou velmi štědře oceněné, což se projevuje extrémní valuací ve srovnání s ostatními oblastmi světa. Akciové portfolio by tedy mělo být více vyvážené z regionálního hlediska ale i ze sektorového hlediska.
Jak již bylo zmíněno, absence levných peněz mohou sebrat vítr z plachet oblíbeným menším růstovým technologickým společnostem v USA. Například od počátku 2020 index menších amerických korporací Russell 2000 vzrostl pouze o 6,5 procenta po započítání celkové inflace v daném období.
To je výrazně méně, než činil reálný růst indexů S&P 500 (+43 %), nebo Nasdaq Composite (+64 %). Atraktivní alternativou tak mohou být akcie evropské, indické, čínské, brazilské nebo mix akcií společností z vícero rozvojových zemí.
Dosud byly komodity spíše nezajímavým sektorem, neboť díky globalizaci a rostoucí produktivitě dlouho pouze zlevňovaly. V tomto ohledu ale svět začíná couvat, a to může být a již do jisté míry je pro komodity ideálním prostředím.
Považujeme proto diverzifikaci do tohoto sektoru dobrou možností, jak vybalancovat investiční portfolio. V sektoru komodit vynikají zejména cenné průmyslové kovy (zlato, stříbro, měď, platina apod.). Zlato obzvlášť může být v prostředí zvýšené inflace a nestabilních politik velmi vhodným diverzifikátorem.
Dluhopisy nejsou podle našeho názoru v tomto prostředí vhodnou investicí. V době, kdy se tiskne velké množství peněz a vše v důsledku zdražuje (protože se peníze pomalu mění v „odpad“) je kupec dluhopisů v nevýhodném postavení.
Dluhopisoví investoři tedy budou „putovat proti větru“ v dalších letech. Ačkoli krátkodobě a střednědobě budou existovat zajímavé spekulační příležitosti, preferujeme příliš nevystavovat portfolio dlouhodobým dluhovým instrumentům, dokud nepřeváží deflace.
Nemovitosti pravděpodobně zůstanou taktéž atraktivním aktivem, neboť světová populace obecně roste a urbanizace zatím pokračuje. Nový přísun nemovitostí v západních velkoměstech často zaostává za poptávkou. Nemovitosti, stejně jako zlato, reagují na inflaci velmi svižně a jsou tedy dobrou ochranou proti tištění peněz.
Modelové balancované portfolio do „nové éry“ by mohlo vypadat následovně: 40 procent americké akcie, 25 procent akcie rozvojových trhů, 15 procent dluhopisy rozvojových zemí (popř. USA), deset procent a deset procent zlato. Jde tedy především o diverzifikaci směrem pryč od dluhopisů a Spojených států ve prospěch zbytku světa.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
