Sociální a zdravotní pojištění se pro osoby samostatně výdělečně činné mění každý rok. Pro rok 2023 tomu nebude jinak. Podle aktuálního návrhu nařízení vlády, který mimo jiné upravuje i redukční hranici pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023, bude výše všeobecného vyměřovacího základu 38 294 korun a přepočítací koeficient pak činí 1,0530. Z toho vyplývá, že průměrná mzda se pro příští rok odhaduje na 40 324 korun.
To znamená, že minimální záloha na sociálním pojištění pro OSVČ pro hlavní činnost vzroste v roce 2023 o 103 koruny, a to z momentálních 2 841 korun na 2 944 korun. Pokud jde o samostatnou vedlejší činnost, stoupnou minimální zálohy na sociálním pojištění o 41 korun, a to z 1 137 korun na 1 178 korun.
Podle našich výpočtů by měla záloha na zdravotní pojištění pro příští rok pro hlavní činnost činit 2 722 korun. Dojde tedy ke zvýšení o 95 korun. Podnikatelé by si ale měli dávat pozor na platby záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zálohu na zdravotní pojištění je nutné zaplatit do 8. dne následujícího měsíce, kdežto zálohu na sociální pojištění je potřeba zaplatit během aktuálního měsíce.
To znamená, že peníze musí mít sociální správa připsány poslední pracovní den daného měsíce. Novou výši záloh má pokračující podnikatel platit až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2022. V případě, že člověk s podnikáním začne například v lednu 2023, jsou pro něj platné už vyšší zálohy.
Zvýšení sociálního a zdravotního pojištění se týká i paušální daně. Ta se skládá z 1,15násobku minimální zálohy na zdravotním pojištění, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně z příjmu ve výši 100 korun.
Příští rok by mělo být zdravotní pojistné pro paušální daň ve výši 2 722 korun, sociální pojištění 3 386 korun a daň z příjmu zůstává 100 korun. Základní paušální daň pro první pásmo by měla činit 6 208 korun. Pro letošní rok OSVČ v paušálním režimu hradí měsíční částku ve výši 5 994 korun.
K paušální dani bude možné se přihlásit znovu do 10. ledna nového roku. Částka je pak splatná do 20. dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Paušální daň se ale může změnit. Sněmovna ještě bude projednávat vládní návrh, podle kterého by se režim paušální daně rozdělil do tří pásem podle výše příjmu. Navíc by se do tohoto režimu mohli přihlásit i lidé, kteří mají roční výdělek do dvou milionů korun.
Zatím je v návrhu, že při výdělku od jednoho milionu do 1,5 milionu korun bude paušální daň ve výši 16 tisíc korun měsíčně a v rozmezí od 1,5 do dvou milionů korun bude měsíční výše paušální daně 26 tisíc korun. Pro nejnižší pásmo do jednoho milionu korun by platila částka 6 208 korun.
Autor je partner společnosti V4 Group
(Redakčně upraveno)
To, co pisete na konci, neni pravda.
1mil. se nerovna 6200 kc! Podminky jsou mnohem slozitejsi a i do 1,5mil muze byt platba 6200 kc. Takze clanek laskave smazte, ptze je lzivy.
Takže to už zabalím.