Nervozita kolem Silicon Valley Bank už ve čtvrtek stahovala dolů americké bankovní tituly. Například největší americká banka, JP Morgan Chase, ztratila přes pět procent. V pátek však přidala zhruba 2,4 procenta.
Růst v pátek vykazovala například i další velká americká banka, Wells Fargo. Kolem nulové hodnoty oscilují akcie Bank of America a Citigroup. Drtivá většina dalších, menších a často regionálněji orientovaných bank v USA, mezi něž patří i Silicon Valley Bank, však klesala i v pátek.
To znamená, že trh se obává „rozlití“ krize kolem Silicon Valley Bank, ale zatím spíše jen v segmentu malých a středně velkých amerických bank. Největší bankovní domy v USA, které mají zároveň silnou mezinárodní angažovanost, zatím v očích trhu zůstávají vůči možnému zásadnějšímu otřesu amerického bankovnictví do značné míry imunní.
To signalizuje, že případná americká bankovní krize by neměla přerůst v mezinárodní záležitost a neměla by se tak například týkat evropských bank, včetně těch českých. Bankovní tituly obchodované na pražské burze však v pátek přesto ztrácely. Erste Bank zejména právě v důsledku dění v USA odepsala přes čtyři procenta, Komerční banka necelá dvě a Moneta bezmála jedno procento.
Tyto poklesy jsou však zatím spíše důsledkem jen určité negativní psychologické vlny, jež může rychle opadnout, pokud kolaps Silicon Valley Bank zůstane ojedinělým jevem nebo pokud nepřeroste v rozsáhlejší krizi amerického bankovnictví, jež by se dotkla také tamních největších bank, těch již zmíněných světově významných.
Sillicon Valley Bank ve středu šokovala trhy nečekaným prohlášením, že musí svůj kapitál navýšit pod tíhou nastalých, nepříznivých okolností. Banka se zaměřuje na obsluhu a financování start-upových projektů, tedy mladých technologických firem, které jsou obecně relativně vysoce citlivé na vývoj tržních úrokových sazeb.
Za účelem navýšení kapitálu měla banka v úmyslu vydat nové akcie. Získaným kapitálem zamýšlela zacelit ztrátu plynoucí z rozprodeje cenných papírů, například dluhopisů vlády USA. Ty musela nouzově prodat, aby obstarala prostředky své klientele, oněm start-upům, které v podmínkách zvyšujících se úrokových sazeb upadají do nečekaně značných ztrát.
Tyto ztráty oslabovaly kapitálovou pozici samotné Sillicon Valley Bank. Zejména v důsledku jejího středečního prohlášení se začaly objevovat vážné pochyby o její finanční kondici a objevily se zprávy o masových výběrech vkladů její klientely, které daným start-upům doporučovali i jejich investoři, často prominentní jména branže rizikového kapitálu, jako je Peter Thiel.
V důsledku nastal takzvaný „run na banku“, při němž se klienti snaží houfně a v panice vybrat své vklady. Za takové situace je vážně otřesena důvěra v danou banku a ta tak tím okamžikem prakticky přestává být schopna plnit svoji základní roli – důvěra je v bankovnictví vším. Ve čtvrtek se v důsledku toho propadly akcie banky o 60 procent. A v pátek muselo být obchodování s nimi pozastaveno.
Zatím zůstává otázkou, zda „run“ na Silicon Valley Bank bude jen ojedinělou, izolovanou záležitostí, nebo zda jde o počáteční projev širšího fenoménu. Každopádně americké banky začínají pořádně pociťovat tíhu vysokých úroků, z nichž ještě loni tak dobře žily.
Na straně jedné je do tísně vhání nutnost jít s úroky na vkladech výše, aby zamezily historicky nebývalému odlivu peněz střadatelů, loni největšímu od roku 1948, na straně druhé pak nutná obezřetnost v navyšování úroků na úvěrech. A vůbec v samotném poskytování úvěrů. Vždyť pokud v USA udeří recese, rozpůjčované peníze už banky nemusí nikdy spatřit, a to v celkem rozsáhlé míře.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
