Pandemie připravila katolickou církev o stovky milionů

Diecéze římskokatolické církve v České republice v krizovém roce 2020 udržely výdaje na služby pro širokou veřejnost, a to i přesto, že zaznamenaly výrazný propad svých tradičních příjmů, například z kostelních sbírek nebo vstupů do církevních památek. Vyplývá z informací, které naší redakci poskytla Česká biskupská konference k hospodaření katolické církve v loňském roce.
Mnohem výrazněji, než státní příspěvek, loni katolické církvi klesly příspěvky z kostelních sbírek, které se snížily o třetinu, příjmy ze vstupného do památek zaznamenaly propad o 75 procent. Ilustrační foto: Pixabay.com

Souhrnné výdaje na služby pro věřící i širokou veřejnost dosáhly podle těchto údajů 3,3 miliardy korun a zůstaly tak srovnatelné s předchozími lety. Diecéze přesto v krizovém roce poznamenaném pandemií koronaviru hospodařily se ziskem 376 milionů korun, a to především díky zhodnocení investic z minulých let.

Diecéze katolické církve tradičně investují významné prostředky do služeb veřejnosti, v roce 2020 šlo o 2,3 miliardy korun, což je pouze o 99 milionů méně, než v roce 2019. Velkou část tvořily přímé výdaje do společensky prospěšných projektů a zlepšení života lidí v regionech po celé České republice.

Nejnákladnější jsou dlouhodobě opravy památek, na které v roce 2020 šlo 1,4 miliardy korun. Na pastorační činnost, kam patří svatby, pohřby, křty, duchovní pomoc nebo práce v nemocnicích, putovalo 720 milionů. Na zdravotní a sociální péči, vzdělávání a kulturní aktivity dalších téměř čtvrt miliardy korun. Do této částky přitom nejsou zahrnuty investice řádů a kongregací.

Necelou miliardu korun diecéze vynaložily na mzdy zaměstnanců, včetně kněží, kteří byli v době krize lidem k dispozici často i 24 hodin denně. Jednou z aktivit, které si podle České biskupské konference vyžádaly v loňském roce mnoho sil a financí, bylo školství. Investice do školství vzrostly o čtvrtinu na 132 milionů korun.

Důvodem byli mimo jiné vyšší investice do oprav (například gymnázia v Kroměříži a Hradci Králové, pozn. red.) i zajištění IT vybavení. Hodně úsilí stálo udržení pravidelného kontaktu s žáky. Díky tomu se církevnímu školství vyhnul problém tzv. ztracených dětí, tedy těch, se kterými školy ztratily během on-line výuky jakýkoli kontakt.

I v roce 2020 pokračoval proces finančního osamostatnění církve od státu, které se uskuteční v roce 2030. Diecéze v něm investovaly 846 milionů korun do nemovitostí a hospodaření podporující rozvoj regionů (zemědělství a lesnictví) a další miliardu korun do etických finančních investic, většinově skrze své dva fondy spravované ČSOB a Českou spořitelnou.

„Naším cílem je, aby církev byla v budoucnosti soběstačná a aby mohla poskytovat své služby minimálně v takové míře jako dnes. Celkové náklady na všechny činnosti církve, včetně mezd pro tisíce lidí, kterým církev dává práci, přesahují ročně sedm miliard korun,“ informoval redakci Karel Matyska, ekonomický poradce České biskupské konference.

Církevní příjmy v současnosti stojí na třech pilířích. Jsou to příjmy z hospodářské činnosti, příspěvky a dary a finance ze strany státu. Hlavní část peněz od státu činí kompenzace za nevydaný církevní majetek a příspěvek na činnost. Ten se každoročně snižuje a v roce 2030 skončí úplně. V roce 2020 dosáhl 670 milionů korun, což bylo o 44 milionů méně než v roce 2019 a o 178 milionů méně, než v roce 2016.

„Rok 2016 byl prvním rokem, za který jsme strukturovaně zveřejnili výsledky hospodaření jednotlivých diecézí. Zatímco státní příspěvek od té doby klesl skoro o pětinu, naše výdaje na opravy památek, školství, zdravotnictví a sociální péči vzrostly o tři čtvrtě miliardy korun,“ uvedl Matyska s tím, že ekonomicky silná a soběstačná církev může více pomáhat tam, kde je to třeba.

Mnohem výrazněji, než státní příspěvek, v roce 2020 klesly příspěvky z kostelních sbírek, které se snížily o třetinu (meziročně o 192 milionů na 336 milionů korun). Také příjmy ze vstupného do památek zaznamenaly propad, a to o 75 procent (meziročně o 103 miliony na 35 milionů). Pandemie pro diecéze znamenala i výpadek příjmů z provozu ubytovacích a stravovacích zařízení, naopak znamenala mimořádné výdaje na provoz otevřených kostelů.

Díky zhodnocení některých dřívějších investic a díky vyšším výnosům z lesní činnosti se však podařilo pomoci tam, kde se v uplynulém roce v důsledku pandemie nedařilo. Zároveň se tak podařilo udržet souhrnný hospodářský výsledek v kladných číslech, a to 376 milionů korun, což je o 347 milionů více, než v roce 2019. Na daních z příjmu odvedly diecéze 170 milionů, tedy dvakrát více než v roce 2019; na ostatních daních to pak bylo přes 51 milionů korun.

Přestože Česká biskupská konference očekává v letošním roce propad příjmů generovaných předchozími investicemi, právě silná diverzifikace příjmů a zmíněná solidarita dávají podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla naději, že diecéze budou moci vykonávat svoji činnost v nezměněné míře i v dalších letech.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek