Vyrovnávací cla na čínské elektrovozy, ve výši až zhruba 35 procent, začala v EU definitivně platit v tomto týdnu. Od července platila provizorně. Nyní tedy cla EU na čínská elektroauta dosahují výše až přibližně 45 procent, liší se však podle jednotlivých výrobců.
Cla, resp. možná čínská odveta za ně v podobě navýšení cel na auta z EU s velkoobjemovými motory mají v celé EU nejvíce poškodit Německo a Slovensko, jak plyne z nedávné analýzy Bloombergu. Což jsou shodou okolností největší přímí obchodní partneři Česka. Takže tlak Pekingu právě na Prahu je logický.
Česko se v říjnovém hlasování o clech poměrně překvapivě zdrželo, takže nakonec proti byly jen zmíněné Německo a Slovensko, dále pak Slovinsko, Maďarsko a Malta. V posledních dnech stoupla pravděpodobnost, že Brusel svá výrazně navýšená cla alespoň zmírní. Delegace unijních vyjednávačů se na sklonku tohoto týdne totiž vydala do Pekingu k souvisejícím jednáním.
Proti clům se ozývá nejen Čína, ale vedle Německa a některých jiných třeba i Španělsko, další velká unijní ekonomika. Zatímco německé automobilky se obávají, že v rámci pekingské odvety ztratí již ztrácený čínský trh, Madrid se zase strachuje, že přijde o čínské investice, třeba právě do elektromobility.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Cla na čínská eLauta by se neměla zavádět. Automobilky investovaly sice nemalé peníze do vývoje a výroby baterek v Číně. Bylo by to kontra produktivní.