Rekordně negativní sentiment spotřebitelů – nejhorší za celou dobu sledování – proto primárně odráží nejenom obavy z dalšího směřování ekonomiky, ale především ze strachu o vlastní finanční situaci v následujících dvanácti měsících.
Jako mizernou ji navíc vnímají spotřebitelé mimochodem už nyní. Lidé se i nadále obávají inflace, čemuž odpovídají i přetrvávající vysoká inflační očekávání, nicméně současnou dobu za příznivou pro velké nákupy nepovažují.
U firem je situace jako tradičně diferencovanější. Kromě stavebnictví většina předpokládá, že jim nejbližší měsíce přinesou mírné zlepšení poptávky a ve službách budou kvůli tomu chtít nabírat i zaměstnance.
Pro centrální banku zajímavá inflační očekávání firem zůstávají nadprůměrná, a kromě průmyslu se všude vlastně zvýšila. Statistický úřad doplnil pravidelný průzkum důvěry i o přehled bariér růstu pro jednotlivá odvětví či skupiny oborů, z nichž vyplývají zajímavé informace.
Třeba to, že průmysl – byť pod tlakem vysokých cen zatím, spíše než finanční problémy, trápí v posledním měsíci nedostatek materiálu. Současně ovšem začíná pociťovat i slabší poptávku a jeho třetí brzdou jsou už pak jen chybějící zaměstnanci.
V růstu stavebnictví naproti tomu brání především nedostatek pracovníků, což je dlouhodobý a už téměř tradiční problém, k němuž se v letošním roce přidal i nedostatek materiálu. Poptávka nebo finance výrazným limitem pro růst stavebnictví zatím až tak nejsou.
Velmi zajímavé jsou pak s ohledem na utlumenou ekonomiku čísla za služby. Tam totiž téměř dvě třetiny firem nevidí žádné překážky pro růst. Nemají zde problém ani s chybějícími zaměstnanci, ani s financemi. Skoro se chce říct, kéž by jim tento optimismus vydržel i nadále.
Celkově průzkumy odrážejí náladu ovlivňovanou cenami energií, nejistou poptávkou doma i v zahraničí. Zvlášť pesimističtí spotřebitelé budou nejspíše dál omezovat svoje výdaje za zbytné nákupy a služby, což se nepochybně odrazí na výsledcích maloobchodu i celkové spotřeby domácností.
Navzdory mírnému optimismu, který je vidět ve službách, však aktuální čísla z průzkumu dál zapadají do útlumového scénáře.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
