Něco je totiž špatně. Lze se domnívat, že na to vysokoškolský profesor nepřišel sám, ale že mu to někdo z jeho mediálních či PR poradců podsunul. Chybou Fialy je, že tomu ve své profesorské naivitě uvěřil a uvedenou argumentaci mediálně použil ve vysílání veřejnoprávní televize. Anebo, a o to hůř, je tento veřejný příslib, přímo jeho nápadem.
Z minulosti už víme, že premiér Fiala zrovna neoplývá rozlišovací schopností, co je pro lidi v Česku opravdu důležité. Pokud bychom jej chtěli omlouvat, řekli bychom, že do toho byl „vtažen“. Jenže už jsme měli možnost poznat, že se brněnský profesor píaristickému či marketingovému využití nebrání. A že naopak svým poradcům naslouchá. Bohužel.
Příkladem budiž jeho loňský kontrolní nákup potravin v Německu, kde mimo jiné zjistil, že Nutella je u našich sousedů lacinější. Anebo nedávné založení účtu na čínské platformě TikTok, ve snaze oslovit mladé voliče, přestože před jejím používáním – a zneužitím ze strany Číny varují specialisté z celého světa, včetně těch českých.
Petr Fiala, jako premiér, by však měl spíše vysvětlovat třeba to, proč jeho vláda v navrženém rozpočtu na příští rok osekala podporu obnovitelných zdrojů na osm a půl miliardy místo ministerstvem průmyslu a obchodu navržených více než třiceti.
Opravdu důležité pro Česko totiž je, že mu hrozí arbitráže ze strany velkých zahraničních provozovatelů tuzemských fotovoltaik. Pokud je prohrajeme, zaplatí to každý z nás prostřednictvím daní, které státu platíme. A nejvíce to opět pocítí důchodci, pokud se vláda zase rozhodne, že jim zruší valorizaci penzí. Protože bude potřebovat peníze.
Už jsme toho byli loni svědky. Průměrný důchodce přišel o cca sedm tisíc korun za rok a státní rozpočet ušetřil zhruba 20 miliard. Čachrování s desítkami miliard v rozpočtu na příští rok, jenž prezidentův poradce David Marek nedoporučuje Petru Pavlovi podepsat, jen ilustruje vztah této vlády ke správě naší země, jež jí byla voliči na čtyři roky svěřena.
Ne nadarmo se říká, že úspěšnost politika se měří především tím, zda dosáhne svého znovuzvolení. Své o tom po totálně zpackané digitalizaci stavebnictví ví bývalý šéf pirátů Ivan Bartoš. Těžko si ho dnes představit v jakékoliv politické funkci.
Petr Fiala, a s ním i celá česká pravice, kromě té extrémní, si zřejmě bude muset počkat na výprask, který mu voliči udělí v příštím roce. Průzkumy voličských preferencí již delší dobu více než jasně dávají najevo, že významná část lidí v Česku – minimálně třetina – už má současné vlády plné zuby.
Jak víme z pohádek, panovníci prý za dřívějších časů chodili v převleku do podhradí mezi lid, aby zjistili, jak se mu opravdu žije. Nevybavuji si ale žádnou pohádku, kde by panovníci slibovali lidem ve svém království, že se jim za pět let bude dařit stejně, jako v tom úspěšnějším sousedním. Teď se to změnilo.
Premiér Fiala se totiž ukázal být novým českým pohádkářem. Jeho vyprávění o tom, že za pouhé jedno volební období se „budeme mít jako v Německu“, pokud jej opět zvolíme, překonává představivost velikánů žánru, jimiž byli třeba bratři Grimmové, Hans Christian Andersen či Božena Němcová. Kam se všichni na pana profesora hrabou.
Otáčejí se v hrobě a blednou závistí. Na to, že Petra Fialu přivítali na palubě lodi „Mimo realitu“ si už od loňské přeshraniční aférky s Nutellou stačili zvyknout, ale závidí mu, že je všechny trumfnul. Pro uskutečnění své pohádky si totiž dal podmínku svého znovuzvolení.
A co víc, naprosto popřel dosavadní realitu. Pokud jsme za posledních 35 let nebyli schopni dohnat Německo a Rakousko ani ve mzdách, je opravdu nereálné očekávat, že se to podaří během další Fialovy vlády, která podle aktuálních volebních preferencí ani nemusí vzniknout.
Premiér se tak ukázal jako největší žijící evropský pohádkář. Jen nás se svou nejnovější bajkou neměl otravovat a měl si ji schovat pro svá vnoučata.
