Vyplývá to z údajů Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe, které mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici. Například habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos vyrašily 10. března, což je o týden dříve než předloni.
Fenologický tým CzechGlobe (fenologie = opakující se vzorce růstu a vývoje rostlin – pozn. aut.) nemonitoruje pouze habry, ale také další dřeviny, a kvetení bylin nepřetržitě na stejných místech už 75 let. A poslední tři roky jsou mimořádné i v porovnání s předešlými 20 lety.
I letos jaro nastoupilo velmi časně, přestože zima byla studenější než loni. Prosinec byl o stupeň chladnější než před rokem, leden naopak o stupeň teplejší, únor o šest stupňů chladnější. Pro rozvoj vegetace jsou ale klíčové dny s průměrnou teplotou nad pět stupňů Celsia.
„Vegetace ožívá a rostliny se začínají probouzet. Nástup jara je razantní a po podprůměrném únoru teploty vyletěly nahoru. Nejvhodnější podmínky pro start vegetace z pohledu teplot byly na Moravě, ve východních Čechách, v Praze či ve Frýdlantském výběžku,“ řekl klimatolog Pavel Zahradníček.
Dodal, že například na Znojemsku či Kroměřížsku byly letošní teploty o polovinu vyšší, než je průměr. „Ale oproti loňsku jsou naopak více než o třetinu nižší,“ poznamenal Zahradníček. I tak na některých místech padaly začátkem března teplotní rekordy, jak o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Rekordní teploty
Například 10. března zaznamenala rekordní teploty téměř polovina měřících stanic, které fungují aspoň třicet let. „Nejvyšší teplotu 20,6 °C naměřila stanice v Dyjákovicích v okrese Znojmo,“ uvedl ČHMÚ na své facebookové stránce.
Vědci z CzechGlobe současně uvedli, že zelenání dřevin může nahrávat poměrně vysoká teplota půdy a fakt, že na velké části území nepromrzla zemina ani do hloubky deseti centimetrů. Většina slunečního záření pohlceného povrchem půdy pak neslouží k rozpouštění ledu v půdě.
Proto lze pozorovat rychlý nárůst teplot a prohřívání povrchu půdy. Navíc to, že je půda relativně suchá, zpomaluje vedení tepla do jejích hlubších vrstev a opět zbývá více energie na ohřátí vzduchu i samotných rostlin.
To potvrzuje i sledování habrů. „Od počátku roku nyní pozorujeme značné prostorové rozdíly v teplotních sumách a právě jižní Morava, na níž habry sledujeme, se jeví jako teplotně nadprůměrná s mírnou zimou,“ poznamenala Lenka Bartošová z CzechGlobe.
O víkendu se má podle předpovědi ČHMÚ ovšem výrazně ochladit a noční teploty zamíří pod bod mrazu. Zkraje následujícího týdne klesne rtuť teploměru na některých místech až k mínus šesti. Znamená to, že napučené dřeviny mohou namrznout.
Zapojená veřejnost
Díky dlouhodobým pozorováním takzvaných fenofází rostlin, ale například i kladení ptačích vajec, lze podle klimatologů velmi dobře sledovat pokračující klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve.
Podle Bartošové nejde jenom o Českou republiku, ale týká se to celé střední Evropy a dalších oblastí po celém světě. Vědci už v minulých letech vyzvali veřejnost, že se může zapojit do monitoringu fenofází a loni začali spolupracovat se základními školami.
„V letošním roce už s námi spolupracuje zhruba patnáct základních škol. Rašení, olisťování nebo kvetení ovocných stromů sledují učitelé a učitelky s dětmi na prvním stupni a také samostatně žáci druhého stupně,“ řekla Lenka Bartošová.
Na projektu spolupracuje také Ekologický institut Veronica. Výsledky pozorování, zajímavosti či historické řady lze najít na webu Fenologické fáze.
