Experti ústavu v uplynulém roce zkoumali pěstební oblasti na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Takzvané verticiliové vadnutí chmele zjistili na 19 z 346 chmelnic, kde sbírali vzorky. Podíl pozitivních vzorků na katastr se pohyboval od 27 do 100 procent. Ústav odebral více než tisíc vzorků na ploše 883 hektarů.
„Zamoření pozemků tak dosahuje hodnot, které představují vysoké riziko rozšíření na další pěstební plochy,“ konstatovala mluvčí ústavu Ivana Kršková. Typickým příznakem této houbové choroby je postupné hnědnutí a usychání listů, lodyh, výhonů a celých rostlin, a také hnědnutí cévních svazků. V krajních případech dochází k odumírání celých rostlin.
Nebezpečná forma
Podle závěrečné zprávy, kterou má FAEI.cz k dispozici, se pozitivní vzorky původce verticiliového vadnutí chmele testovaly také na zjištění letální či mírné formy patogenu, a to ve slovinské laboratoři Ústavu chmelařství a pivovarnictví. Z výsledků vyplynulo, že se na českých chmelnicích vyskytují obě tyto formy.
„Výskyty letální formy verticiliového vadnutí byly potvrzeny na Chomutovsku – katastr Soběsuky nad Ohří – a na Lounsku – katastr Číňov,“ poznamenala mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Právě letální forma je pro rostlinu nejvíce nebezpečná.
Podle Svazu pěstitelů chmele představuje verticiliové vadnutí chmele pro české pěstitele obrovské nebezpečí. Houba žije v půdě a ani pět let po vyorání by se na ni neměl chmel sázet. V místech, kde se nemoc objevila, platí preventivní opatření. Do katastrů chodí zemědělci v ochranných oblecích a návlecích.
Podle odborníků z ÚKZÚZ lze předpokládat, že se patogen šíří mimo jiné neočištěnou a nedezinfikovanou technikou při přejezdech mezi jednotlivými chmelnicemi. „Nelze vyloučit ani zavlékání patogenu sadbou chmele. Z toho důvodu ÚKZÚZ plánuje testováním ověřit zdravotní stav české, popřípadě zahraniční sadby chmele,“ dodala mluvčí Kršková.
Globální oteplování
Houbová choroba není jedinou hrozbou pro tradiční českou plodinu, kterou je právě chmel. Podle loni zveřejněné studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe představuje další nebezpečí klimatická změna.
Vědci konstatovali, že růst teplot a stále častější sucho v minulých letech vedly a stále vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva.
Mírně optimistickou zprávou je, že Žateckou oblast zasáhnou dopady klimatických změn v porovnání s jinými regiony méně.
„Z hodnocení dat z meteorologických měření od roku 1970 a údajů z modelových projekcí do roku 2050 nám vyšlo, že podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný. Studii zveřejnil odborný časopis Nature Communications.
Regionů pro pěstování chmele přitom není mnoho, protože rostlina je náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, jako je bavorské Hallertau nebo právě české Žatecko. Naopak hůře na tom budou jižněji položené regiony, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera.
„Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o dvacet dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ vysvětlil Martin Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
