Třetina světa vysychá. Kvůli oteplování bude ještě hůř, varují vědci

Na třetině území Země, které není trvale zaledněné, se v posledních čtyřech dekádách výrazně snížila půdní vlhkost. A naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti zvyšovala. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu pod českým vedením, který vyšel v prestižním časopise Enviromental Research Letters. Vysychání se týká rovněž krajiny v České republice.
Třetinu naší planety trápí sucho, málo vláhy je také v české krajině. Ilustrační foto: Pixabay.com

Podle studie, kterou si redakce FAEI.cz měla možnost prostudovat, patří mezi regiony nejvíce postižené intenzivním suchem rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad Spojených států a pás od východní Evropy až po východní Asii.

Vysychání některých oblastí vědci zaznamenávají už od osmdesátých let 20. století, což podle nich souvisí s postupující klimatickou změnou. Kvůli zvyšujícím se teplotám se voda rychleji odpařuje. Navíc se mění časoprostorové rozložení srážek. Znamená to, že v některých regionech například v relativně krátkém čase naprší tolik vody, co dříve za celý rok.

Nejhůře je na tom Jižní Amerika

Odborníci analyzovali období od roku 1981 do roku 2021. Na základě příslušných dat modelovali půdní vlhkost v detailním rozlišení a vypočítali trendy zvyšování či snižování půdní vlhkosti. Nejhůře vyšly výsledky pro Jižní Ameriku.

PSALI JSME:
Vedra, sucha a hurikány a jejich dopad na trh

„Vysušování zasáhlo významně padesát čtyři procent plochy kontinentu, zatímco vlhkost v půdě se zvýšila pouze na jednom procentu území,“ uvedl vedoucí týmu Jan Řehoř z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Dodal, že nejhorší situace je v centrální části kontinentu. Naopak sever a jih vysušování nezasáhlo. Nejrychleji vysychala Argentina a Paraguay a jihozápadní část Brazílie, kde se každou dekádu snížila půdní vlhkost až o deset procent.

Půdní vlhkost vzrostla v Indii či Kanadě

Ostatní kontinenty jsou vysycháním zasaženy o něco méně. V Africe významné vysušování postihlo 40 procent kontinentu, naopak vlhkost se zvýšila na osmi procentech území. V Asii vysychalo 32 procent území a vlhčích je šest procent. V Evropě vysychalo 37 procent území a jedno procento se stalo vlhčím.

Nejméně se negativní trend dotkl severní Ameriky. „Zjistili jsme statisticky významný pokles půdní vlhkosti na šestnácti procentech území a její nárůst na sedmi procentech,“ konstatoval Řehoř. Na malém území středozápadu USA bylo ale vysušování krajiny velmi intenzivní. Poměrně málo pak postihlo Austrálii a Oceánii.

PSALI JSME:
Sucho sebere Česku minimálně 80 miliard korun

Mezi místa na Zemi, kde se naopak vlhkost půdy významně zvýšila, patří západní Indie, tibetská plošina, Kanada a některé části Afriky, které pokrývá poušť či polopoušť.

Vysychá také Česká republika

Z detailnějšího pohledu na Evropu vyplývá, že vysušování je nejvýraznější v létě, přičemž nejvíce zasažen je střed a východ kontinentu. „Ve střední Evropě je vysušování rychlejší v její centrální a severozápadní části včetně České republiky a v oblasti Karpatského oblouku, naopak pomalejší v oblasti Panonské pánve, tedy převážně v Maďarsku,“ uvedl Jan Řehoř.

To, že Česko patří mezi výrazně zasažení regiony, dokládají i údaje z loňského roku, kdy byly podzimní měsíce nejteplejší v historii měření – jak ukázaly výsledky z pražského Klementina, kde začalo soustavné sledování teplot už roku 1775.

Například průměrná teplota v říjnu dosáhla 14,1 stupně Celsia, takže odchylka od dlouhodobého průměru byla podle Českého hydrometeorologického ústavu 4,3 stupně. Dosud nejteplejší říjen z roku 1795 překonal ten loňský o tři desetiny stupně. Na třetím místě skončil říjen 2001 s průměrnou teplotou 13,7 stupně.

PSALI JSME:
Stát do sucha nalévá miliardy a další potečou

Nejteplejší rok v historii

Kvůli snížení hodnot půdní vlhkosti narůstá například hrozba rozsáhlých požárů, které postihly například subtropickou Afriku, Sibiř nebo Jižní Ameriku. Největší požár v historii zažilo ale také Česko, když se v létě 2022 rozšířily plameny na rozsáhlém území Národního parku Českosaské Švýcarsko.

Podle vědců se situace s vysokými teplotami a suchem bude kvůli postupující klimatické změně nejspíš ještě zhoršovat. Už na podzim informovala evropská služba Copernicus, že rok 2023 bude nejteplejším v historii měření, což se na konci roku skutečně potvrdilo – byl nejteplejším za posledních více než 100 tisíc let.

Nejteplejší byl rovněž uplynulý rok podle měření v pražském Klementinu, a to společně s rokem 2018. Český hydrometeorologický ústav uvedl, že loňská průměrná teplota činila 12,8 stupně Celsia. „Rok 2023 se svou průměrnou roční teplotou umístil na prvním až druhém místě za 249 dosavadních roků od roku 1775,“ sdělili meteorologové.

PSALI JSME:
Chmel pro výrobu piva v ohrožení. Škodí mu oteplování a sucho

Zavřít reklamu ×
  1. Země vysychá pořád už od doby, kdy vyschla Sahara a jiné pouště. A kam se prosím ztrácí ta voda? Že by za tím stál Putin a Rusko?

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB