Z průzkumu vyplývá, že pro zavedení spotřební daně je 72 procent (60,3 % souhlasí, 12,1 % spíše souhlasí) z oslovených především menších a středních firem. Naopak se zavedením daně nesouhlasí 20,6 procenta (10,3 % souhlasí, 10,3 % spíše souhlasí), zbytek neví.
V celkových výsledcích průzkumu to není až takové překvapení. Firmy by se totiž nebránily zvýšení vybraných spotřebních daní, přičemž na prvním místě jsou vyšší sazby na tabák, alkohol a další „neřesti“ včetně slazených nápojů.
„Za pozornost opravdu stojí, že většina našich klientů, kteří se do výzkumu zapojili, se označuje za pravicově smýšlející občany,“ uvedl Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF Apogeo. „Zároveň vidíme poměrně smířlivý přístup respondentů k případnému růstu některých daní.“
Podle Pacovského to má vysvětlení: „Podnikatelé, kteří díky svým nesporným zkušenostem mohou zřejmě vcelku reálně posoudit možnosti státu v oblasti řešení problémů veřejných financí, jsou ochotni akceptovat i některé nepopulární kroky.“
S návrhem na spotřební daň na tiché víno přišla před dvěma lety Národní ekonomická rada vlády, podle níž by tato daň přinesla do státní pokladny čtyři až pět miliard korun. Mělo jít o opatření, které by pomohlo stabilizovat rozpočet.
Není to žádná výjimka
Nakonec na to ale nikdy nedošlo. Proti tomuto plánu se výrazně postavili vinaři, kteří na svou stranu získali i některé ministry. Jak ve svém komentáři pro faei.cz napsal prezident Svazu vinařů Martin Chlad, nulová spotřební daň není nesystémová výjimka.
„Je to standard ve všech vinařských zemích, tedy zemích, kde pěstování révy a výroba vína představuje významnou složku národního hospodářství. Ve vinařství a vinohradnictví dnes pracuje zhruba 20 procent všech zaměstnanců českého zemědělství,“ uvedl Chlad.
Ze sousedních zemí je spotřební daň na tichá vína zavedena podle něj pouze v Polsku ve výši 10,20 koruny na litr vína, ovšem tento stát není vzhledem k pouhým 300 hektarům vinic pokládána za vinařskou zemi.
„Nárůst ceny vína o spotřební daň by v první řadě dopadl na spotřebitele, který vše zaplatí, nebo také nezaplatí, protože nekoupí, nebo koupí levný dovoz, případně si pro víno bude jezdit za hranice k našim sousedům,“ sdělil Chlad.
Zavedení spotřební daně by podle něj vedlo k drastickému snížení konkurenceschopnosti moravských a českých vinařů, k omezování rozlohy vinic (nyní asi 18 tisíc hektarů, pozn. red.), k poklesu zaměstnanosti, ale také ke snížení daňových odvodů.
Spotřební daň vyšuměla
Ještě loni na jaře premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Českou televizi tvrdil, že debata o zdanění tichého vína není v koalici stále uzavřena, ale že se blíží rozhodnutí. „Řekli jsme si v koalici, že se zkusíme posunout dál, nikoliv tak, že se bez dalšího řešení zavede daň,“ uvedl Fiala.
„Na jedné straně je určitě správné přemýšlet nad zdaněním vína i v kontextu toho, že většinu vína, které spotřebujeme, dovážíme. Na druhé straně musíme zohledňovat to, že patříme k těm zemím v Evropě, které produkují víno,“ poznamenal ministerský předseda.
Uznal, že většina zemí, která produkuje víno, daň nemá. „Nebo ji má velmi nízkou a tohle všechno musíme zohlednit,“ poznamenal Fiala.
Pak ale zástupci vinařů po jarních mrazech avizovali, že nebudou po státu požadovat kompenzace za škody ve vinohradech, když vládní koalice od zvažovaného zdanění ustoupí. A ministři jim vyhověli, jak uvedly Novinky.cz.
Pokračování zítra
