Chystá se vláda pohřbít moravské vinařství?

Doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV) a případný plán ministra financí Zbyňka Stanjury zavést ve vinařské zemi nevídanou spotřební daň, navíc v drastické výši 23,40 koruny na litr tichého vína, vyvolává u vinařů, vinařských firem a vinařských spolků sdružených ve Svazu vinařů ČR doslova existenciální obavy.
Tiché víno je takové víno, které nešumí (nejde o šumivé či perlivé víno) a je klidné. Někdy může jít i o označení odrůdy a ročníku a někdy se takto označují vína s nulovou spotřební daní. Všechna označení se vztahují na jednu a tutéž věc – „obyčejné“ víno. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Nulová spotřební daň totiž není nesystémová výjimka, jak bývá často prezentováno, ale standard ve všech vinařských zemích, tedy zemích, kde pěstování révy a výroba vína představuje významnou složku národního hospodářství. Ve vinařství a vinohradnictví dnes pracuje zhruba 20 procent všech zaměstnanců českého zemědělství.

Ze sousedních zemí České republiky je spotřební daň na tichá vína zavedena pouze v Polsku ve výši 10,20 Kč na litr vína (Polsko s pouhými 300 ha vinic není vinařská země, pozn. aut.). Nárůst ceny vína o spotřební daň by v první řadě dopadl na spotřebitele, který vše zaplatí, nebo také nezaplatí, protože nekoupí, nebo koupí levný dovoz, případně si pro víno bude jezdit za hranice k našim sousedům.

To je jednoznačný, negativní efekt. Zavedením spotřební daně tak musíme zákonitě hovořit o drastickém snížení konkurenceschopnosti moravských a českých vinařů.

Důsledkem by byl výrazný propad výroby vína a vinohradnictví jako zemědělského oboru. Podle studií, které si nechal vypracovat Svaz vinařů ČR, by šlo o pokles až o desítky procent.

Úbytek vinic by se v lepším případě mohl zastavit někde pod hranicí deseti tisíc hektarů ze současných 18 tisíc. Logicky by tak kromě nevratného poškození 30 let budovaného oboru byl i nižší než předpokládaný výběr spotřební daně, nižší výběr ostatních daní a odvodů než dosud (DPH, DPPO a DPFO atp.).

A také pokles zaměstnanosti ve vinařství, vinohradnictví a navázaných oborech, a to obzvláště v oblastech, kde se stát s problematikou zaměstnanosti a sociálních dopadů potýká – Znojemsko, Hodonínsko.

Nově vzniklé náklady na výběr daně by vznikly jak u vinařů (přes 60 mil. Kč – daňový sklad, administrativa), tak na straně státu (přes 70 mil. Kč – finanční úřady, celní správa), které by u naprosté většiny vinařů (malých je 91 %) neodpovídaly výši vybrané daně.

Jak je patrné už ze současné praxe, státní správa není schopna účelně kontrolovat daňové sklady, a nelze tedy předpokládat, že by se to změnilo zvýšením spotřební daně na tichá vína. Naopak, zavedení daně, zvlášť ve výši nemající v regionu obdoby, by bylo jednoznačným impulzem pro rozvoj šedé ekonomiky, černého trhu a nákupní turistiky.

Opět by šlo o rozpor s vládou nedávno schválenými postupy v rámci Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023-2025 a vedlo by to také vedle podpory nekalosoutěžních praktik k nižšímu než předpokládanému výběru daně.

Tuzemské vinařství je bez ohledu na spotřební daň v náročné situaci a nepřipadá v úvahu, že by bylo schopno daň, byť jen její část, absorbovat ve svých maržích a bylo by nuceno celou její výši promítnout do konečných cen.

Po započtení DPH a dalších s daní spojených nákladů (povinné zavedení daňových skladů, administrativa atp.) by výsledná cena nejběžnějšího moravského či českého tichého vína dosud v cenové hladině kolem 100 korun vzrostla o cca třetinu, tedy o 35 korun na cca 135 Kč a přívlastkových vín dosud za cca 150 Kč by vzrostla o 45 korun na 195 Kč.

Česká republika si musí jasně odpovědět na otázku, zda víno a vinařství patří k oborům, na kterých záleží a které přinášejí a uchovávají hodnoty, za něž má smysl se postavit. Zda vinařská turistika podílející se na tom, že Jihomoravský kraj je po Praze nejnavštěvovanějším regionem republiky, stojí za uchování, nebo zda turisty ochotně přenecháme například Rakousku.

Zda kultura, folklór a odkazy předků jsou položky jednoduše vyčíslitelné a nahraditelné imaginárním výběrem daně. Zda pětina pracovníků českého zemědělství je, či není relevantní skupina obyvatel, nad jejíž budoucností se má smysl zamýšlet.

Všichni víme, že na tom státní rozpočet není nejlépe. Vidíme to i na svých firmách. Také hledáme úspory, také hledáme cesty k vyšším příjmům. My vinaři patříme do této země a nechceme bojovat. Jsme otevřeni jednáním a diskuzi, chceme se podílet i na úsporách a růstu příjmu státu, o který se mimo jiné již řadu let s důležitým vlivem na regiony staráme.

Autor je prezident Svazu vinařů ČR
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 7
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Lub. Maštera

    Tato vládní garnitura kterou jsem pokládal za nadějnou a progresivní se rychle stará vládou všeobecného chaosu a destrukce. Kdo trochu zná vinařství Jižní Moravy dobře ví jak pracovitost obyvatel-vinařů ji dokázala změnit a srovnat její výraz s výrazem přehraničního Rakouska jež bylo ještě nedávno snem. A toto pan Stanjura, resp. vláda chce opět zplundrovat? Za cenu, že na rok zachrání český státní rozpočet? Fůůj!

  2. Sam Moravský dezolát

    No a co má bejt jako? Však ti vinaři to víno sami pijou a na kšeft budou dávat dál. A když ho nikdo nekoupí tak se v něm mohou třeba koupat. Inu neviditelná ruka trhu.

  3. Bundáš

    V ČR je to téměř ve všem tzv. “ ode zdi ke zdi „. V zájmu dobra se zlikviduje postupně všechno. Vše prodávat v předem a jinak refundovaných slevách a všechny daně povýšit, aby se vybralo méně.

  4. Korbuth

    To je úplný nesmysl. Pokud se zavede spotřební daň na tiché víno, tak dopadne i na dovážené víno. Argument ztráty konkurenceschopnocti tím padá. Zaráží mě však výše sazby, která mi přijde dost vysoká.

  5. Karelák

    Naše víno bylo dobré tak za socialismu, dnes je naprosto nekonkurenceschopné a to si dnes už nikdo nechce přiznat. Já osobně kupuji naše víno velmi málo, protože k pité je jen to od stovky nahoru. Dnes jsou za velmi příznivou cenu vína z JAR, Chile, Austrálie, Španělska, Itálie a jiných států, kde se vínu zkrátka daří, nemusí mít ani tolik chemické ochrany jako u nás, kdy je i 15 postřiků za rok….Díky dotacím se naši vinaři drží, ale nutno si přiznat, že u nás neni tolik sluníčka, ani tepla, jako v jiných světových vinařských lokalitách. My jsme bramboráři, obilnáři a to je potřeba respektovat a nevrhat dotační peníze do vinohradů, broskvových a meruňkových sadů, to nechat jen jako okrajové, pro drobné pěstitele.

  6. Zdeněk

    Jsem moravák, daně mají platit všichni, jde jen o výši. Vínobaroni si chodí do závodní restaurace André -menu I až III. od 169 do 339 Kč. Mají úspěchy na soutěžích i ve Francii, tak ať víno vyváží.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB