I když nemusela v podstatě korunu na trhu usměrňovat, její potenciální přítomnost působí jako stabilizační faktor. Odrazuje spekulanty, kteří by si proti koruně chtěli už po několikáté vsadit, a doposud se jim to nedařilo.
Celkově od začátku roku ČNB vyprodala z devizových rezerv celkem 26,1 miliardy eur (od začátku války na Ukrajině 25,9 mld., pozn. aut.) a aktuální hodnota rezerv ke konci listopadu dosahovala 130 mld. eur. Centrální banka tak i nadále patří – co do rezerv – mezi nejlépe vybavené centrální banky.
V prvních měsících roku se ČNB jen chtěla zbavit výnosů z devizových rezerv, a proto vyprodávala nižší stovky milionů eur. Od začátku války na Ukrajině – a zejména pak od května – její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.
S ohledem na výši devizových rezerv tuzemské centrální bance nic nebrání v pokračování politiky silné koruny v časech vysoké inflace. Tím, že nechce připustit slabší korunu, brání v dovozu dodatečné inflace ze zahraničí. Zároveň tím ekonomice dává docela dobrý záchytný bod v časech všeobecné nejistoty.
Tento přístup je pro ČNB výhodný z finančního pohledu. Zbavuje se části nadměrných – a zároveň málo výnosných – rezerv, a tím i snižuje objem přebytečné korunové likvidity na trhu, za kterou platí repo sazbu.
S politikou hlídání kurzu koruny může centrální banka hladce pokračovat i minimálně v prvních měsících příštího roku. Přestat může kdykoliv, až dojde k obratu inflačních trendů.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
