Z hlediska svého nominálního kursu vůči euru, který ČNB sleduje zejména, byla koruna v celé historii eurozóny vůči její měně výrazněji nominálně silnější než nyní prakticky pouze po poměrně krátké období v polovině roku 2008. Od poloviny června do poloviny srpna před čtrnácti lety koruna vůči euru trvaleji zpevnila pod úroveň 24 korun za euro.
V celé zmíněné historii od konce 90. let už se jindy pod tuto úroveň nedostala. Její nejsilnější pondělní úroveň přitom odpovídá kursu 24,30. Koruna tedy byla v pondělí pouze zhruba o 6,2 procenta slabší, než odpovídá její absolutně nesilnější úrovni vůči euru, dosažené v červenci 2008, odpovídající úrovni kursu těsně pod 22,90.
Od poloviny letošního května ČNB buď intervenuje, nebo je připravena okamžitě intervenovat, aby tak zajistila stabilizaci kurzu koruny na kýžené úrovni. Tento její současný přístup k měnové politice nahrazuje opatření v podobě dalšího zvyšování jejích úrokových sazeb.
Ty už jsou podle většiny členů současné bankovní rady, včetně Dědka, dostatečně vysoké a jejich další růst by byl kontraproduktivní, neboť by například dále firmám zdražil investice a znesnadnil tak jejich přechod na energeticky úspornější technologie.
Dědek v rámci zmíněné debaty připomněl, že centrální banky obecně mohou intervenovat nejen přímo na trhu, třeba prodejem či nákupem deviz, ale také prostřednictvím slovních intervencí, tedy aniž by na trh vystupovaly.
Podle Dědka je v měnové politice „zbraní i slovo“, takže nyní si ČNB vystačí právě pouze se slovem – s verbálním ujištěním, že vstoupí na trh, kdykoli podle ní bude třeba –, aby tak držela českou měnu na relativně silné kursové úrovni vůči euru.
Silnější česká měna obecně zlevňuje dovážené zboží a služby, tedy například také zemní plyn, ropu a ropné produkty, včetně pohonných hmot. Její slovní intervence nyní tedy stačí k tomu, aby omezovala inflační tlaky v ekonomice, a to právě snížením cen dovozních.
Od poloviny letošního května, kdy s ní v současném módu začala, do konce září vydala ČNB na intervenci za silnější korunu zhruba 25,5 miliardy eur, v přepočtu přibližně 620 miliard korun.
To odpovídá hodnotě zhruba šestnácti procent jejích celkových devizových rezerv, které patří po přepočtu na velikost ekonomiky k největším na světě. Stále i nyní tak má ČNB dost další „munice“, aby korunu případně podporovala přímo na trhu.
Teprve pokud by vypotřebovala 30 až 35 procent svých devizových rezerv, musela by zřejmě přistoupit na jinou podobu své antiinflační intervenční měnové politiky, například by musela přikročit k navýšení svých úrokových sazeb. Od takové situace je nyní ještě notně vzdálena.
Rizikem však pro ČNB i tak nepochybně jsou devalvačně-inflační tlaky. V důsledku přivírajících se nůžek mezi úrokovými sazbami centrálních bank eurozóny a USA a úroky na koruně totiž může třeba během příštího roku pomoci přivodit rozsáhlý mezinárodní výprodej koruny a spekulativní útoky na ni.
Přitom související citelné oslabení české měny spolu s dalšími faktory – typu závislosti Česka coby malé a otevřené ekonomiky na plynulosti zahraničního obchodu, pokračující energetické drahoty či geografické blízkosti k Ukrajině, tedy ohnisku války – by přinutilo ČNB zintenzivnit svoji přímou intervenci za silnější korunu, aby tak předešla potenciálně citelně destabilizačnímu navýšení inflačních tlaků v ekonomice a ztrátě své kredibility.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
To je vidět,že ČNB je naprosto zbytečná instituce…..