„Oslovili jsme osoby ve věku 30–64 let (místo celé populace), protože u těchto osob předpokládáme ukončenou přípravu na budoucí povolání. Nejčastější je v této věkové skupině vzdělání bez maturity (38 %) a naopak nejméně lidí (27 %) má vysokoškolské vzdělání (ve shodě s údaji Českého statistického úřadu za rok 2024),“ sdělila naší redakci Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
Agentura na vzorku populace o velikosti 790 respondentů zjistila, že v české populaci ve věku 30–64 let existuje významná část lidí, kteří by si zpětně vybrali vyšší stupeň studia. U těchto lidí dominuje zájem o vysokoškolské studium. Nespokojení jsou zejména lidé, kteří při svém vzdělávání nedosáhli ani na maturitu.
„Tohoto vzorku jsme se zeptali, jaké vzdělání by zvolili nyní, kdyby se měli (a mohli) rozhodovat znovu. Zjistili jsme, že celkově by si 41 procent lidí zpětně přálo vzdělávat se déle a dosáhnout vyššího stupně studia, než jaký se jim v rámci jejich přípravy na povolání podařilo získat, a 58 procent lidí považuje dosažený stupeň studia za dostatečný (jen 1 % lidí by chtělo studovat kratší dobu),“ uvedla Švalbová.
Důvodem zájmu o vyšší stupeň vzdělání je podle výsledků šetření větší šance na trhu práce, vyšší plat, nižší nezaměstnanost, jiný charakter práce umožňující práci z domova nebo mimo směnný provoz i osobní důvody. Podle údajů personální agentury Advantage Consulting vysoké školy opustí letos okolo 65 tisíc absolventů a 85 tisíc středoškoláků, přičemž asi třetina z nich neplánuje ve studiu pokračovat.
Přání změnit stupeň vzdělání se významně liší podle toho, jaké nejvyšší dokončené vzdělání lidé mají. U lidí se vzděláním bez maturity by si zpětně přálo 61 procent dosáhnout vyššího vzdělání – konkrétně 47 procent lidí by zpětně chtělo mít maturitu a 13 procent lidí by si přálo zpětně získat vysokoškolský diplom. U lidí s maturitou by 52 procent lidí stálo o vysokoškolský diplom.
„Neuspokojený zájem o vysokoškolský diplom odráží i systémový problém dvojkolejnosti našeho vzdělávacího systému, kdy se děti v 15 letech volbou střední školy rozhodují o možnosti studovat či nestudovat VŠ na rozdíl od praxe západoevropských zemí, kde převažuje všeobecné středoškolské vzdělávání a víceméně otevřená cesta k terciárnímu vzdělání pro všechny,“ vysvětlila Zuzana Švalbová.
Podle autorů průzkumu většina lidí považuje svůj pracovní život za úspěšný a přibližně pětina lidí jej naopak považuje za neúspěšný. K úspěchu v práci vede spolehlivěji vyšší vzdělání – lidé s vysokou školou nebo maturitou jsou pracovně úspěšnější než lidé bez maturity. Úspěch v práci pak souvisí s příjmem – lidé s vyšším příjmem se častěji považují za pracovně úspěšné, s nízkým za neúspěšné.
„Informace o tom, že lidé, kteří vystudovali vysokou školu, nelitují let strávených studiem a ve vysoké míře hodnotí svůj pracovní život jako úspěšný, by se měla dostat k mladým lidem, kteří se o své studijní budoucnosti teprve rozhodují a zvažují, zda vysokou školu studovat či nikoli,“ podotýká Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
Mladí lidé dnes v Česku studují na vysokých školách ve větší míře než jejich rodiče. Nemluvě o prarodičích, kterým bránily politické důvody i omezená nabídka vysokých škol. Přesto je u nás podíl mladých, kteří dokončí vysokoškolský stupeň, jedním z nejnižších v Evropě. Hůř než Češi jsou na tom jen Maďaři, Italové a Rumuni.
Vyplývá to z údajů Eurostatu za rok 2024 o podílu vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 25 až 34 let v Evropě. Česko figuruje na konci žebříčku s 33 procenty, zatímco Lucembursko, Irsko a Kypr přesahují 60 procent. Slovensko (37 %) je na tom o čtyři procentní body lépe než Česko, sousední Německo má 40% podíl, Rakousko 44 procent a Polsko 46 procent.
