Častým omylem je, že se daní příjem pouze z jednoho pracovního poměru, pokud má zaměstnanec uzavřené dvě pracovní smlouvy, i když jedna z nich je na zkrácený úvazek.zdroj:

PORADNA: O daně se musejí starat i zaměstnanci, přestože s tím často nepočítají

Do 15. února mají zaměstnanci čas na podpis růžového formuláře Přiznání k dani, což pro ně znamená, že se dále o své daně za rok 2016 starat nemusejí. Stále však přibývá zaměstnanců, kteří si daně řeší sami.

Ať už z důvodu, že do uvedeného data nestihli zaměstnavatele požádat o vypracování ročního zúčtování nebo mu nedodali všechny doklady, na jejichž základě uplatňuji slevy či odpočty na dani. Mnohem početnější je však skupina zaměstnanců, kteří si musejí daňové přiznání – a případně i přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ – podat ze zákona sami.

ZBYTEČNÁ FORMALITA?

Pro některé zaměstnance se může povinnost podepisovat Přiznání k dani jako překvapivá a často zbytečná formalita. Během předchozího roku za ně odváděl zaměstnavatel zálohu na dani z příjmu a veškerá daňová povinnost se tak pro ně vyřídí formou ročního zúčtování daně, které nikdy nemůže dopadnout záporně. Jsou to však výhradně ti, kteří neuplatňují některou z daňových slev a nemají žádný jiný zdroj příjmů.

Slevy přijdou ke slovu jednou za rok, právě při této příležitosti a při splnění zákonných podmínek. Mezi nejobvyklejší patří slevy na manželku (s vlastními příjmy do 68 000 Kč za rok), školkovné (dítě umístěné v mateřské školce), zaplacené úroky z hypotečního úvěru, příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění, nebo dary. Jejich započtením vůči zálohám na dani vznikne zaměstnanci nárok na daňový přeplatek, který obdrží nejpozději se mzdou za březen. Tyto slevy může zaměstnanec uplatňovat prostřednictvím zaměstnavatele, nebo si sám podá daňové přiznání.

Speciální skupinu zaměstnanců tvoří ti, kteří vykazují přivýdělek formou dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně. Nemusejí u hlavního zaměstnavatele podepisovat prohlášení k dani, ale v tom případě je jim z tohoto přivýdělku odvedena srážková daň.

POČÍTÁNÍ DANÍ

Zaměstnanci, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností, která je pro ně vedlejším zdrojem příjmů, si musejí daně spočítat sami. Oproti těm, kteří samostatnou výdělečnou činnost mají jako hlavní příjem, však nemusejí průběžně platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Pro podávané daňové přiznání je třeba si vyžádat od zaměstnavatele „Potvrzení o zdanitelných příjmech“, které je přílohou k daňovému přiznání. Současně je nutné odevzdat „Přehled o příjmech a výdajích“ pro OSSZ (Okresní správu sociálního zabezpečení) a zdravotní pojišťovnu, kde se pojistné zaplatí podle daňového základu.

Sami si daně musejí spočítat také zaměstnanci, kteří mají kromě mzdy další příjmy z jiných činností, které za předešlý rok přesáhly hranici 6000 Kč. Kromě přivýdělku jako OSVČ sem patří rovněž příjmy z pronájmu nebo příjmy z kapitálového majetku. Velice často se zapomínají tímto způsobem zdanit příjmy z prodeje zhodnocených akcií nebo fondů, přestože dnes už jde o údaj pro finanční správu snadno dohádatelný a nepřiznat tento příjem může vynést penále doprovázející úředně vyměřený nedoplatek.

Daňové přiznání je nutné podat také při souběžném zaměstnání, pokud vám tyto příjmy nezdaní srážkou a odvedete v jednom měsíci daň z příjmů zálohou u více než jednoho zaměstnavatele současně.

Taková situace může například nastat, pokud pracujete na hlavní pracovní poměr na jednom místě, kde máte podepsané prohlášení k dani, ale jinde si přivyděláváte na dohodu o provedení práce více než 10 000 Kč měsíčně. Totéž platí i v případě, že si přivyděláváte na dohodu o pracovní činnosti, kde nehraje roli žádný limit. Srážkou vám naopak daň odvedou při práci na dohodu o provedení práce s měsíční mzdou do 10 000 Kč nebo při příjmu z autorských honorářů do 10 000 Kč měsíčně.

UPLATNĚNÍ SLEV

Častým omylem totiž je, že se daní příjem pouze z jednoho pracovního poměru, pokud má zaměstnanec uzavřené dvě standardní pracovní smlouvy, i když jedna z nich je na zkrácený úvazek. Daní se obě (a z obou se také odvádějí pojištění), ale nedaní se stejně, protože jen v jednom pracovním poměru je možné uplatnit slevu na poplatníka (měsíčně 2070 Kč).

Obdobně lze jen u jednoho zaměstnavatele uplatňovat i další již zmíněné úlevy na daních. Dále je možné daň z příjmu snížit např. o daňové zvýhodnění na děti, které ovšem může uplatnit vždy jen jeden z rodičů a to jen pro jeden pracovní poměr.

Aby bylo možné všechny tyto daňové slevy a daňová zvýhodnění uplatnit, musí zaměstnanec u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani a dodat mu příslušné dokumenty. Do 15. února podepisuje zaměstnanec prohlášení k dani u toho zaměstnavatele, u něhož má vyšší hrubou mzdu nebo pro něj pracuje dlouhodobě.

Zaměstnanec, kterému byla alespoň v jednom měsíci roku 2016 odvedena zálohová daň z příjmu od dvou zaměstnavatelů současně, si musí za rok 2016 podat daňové přiznání sám. V takovém případě za vás zaměstnavatel nemůže vyřídit daňové záležitosti formou ročního zúčtování daně. K vyplnění daňového přiznání budete v tomto případě potřebovat „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ od všech zaměstnavatelů, u kterých jste během roku 2016 pracovali.

JSTE VE ZTRÁTĚ?

S daněmi si musíte jako zaměstnanci také poradit sami, jestliže jste po část roku pracovali pro zahraničního zaměstnavatele. S většinou států už má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Pokud už vám tedy zdanili příjmy v zahraničí, znovu se v ČR danit nebudou, ale v daňovém přiznání je třeba zaplacenou daň doložit.

Pokud kromě zaměstnání ještě podnikáte, ale jste ve ztrátě, měli byste podat přiznání ve vlastním zájmu právě proto, abyste mohli ztrátu z podnikání uplatnit.

Povinnost podat daňové přiznání se vztahuje i na zaměstnance, jejichž loňské příjmy podléhaly solidárnímu zdanění, jelikož byly vyšší než 48násobek průměrné mzdy.

Od roku 2015 odpadla povinnost podávat daňové přiznání, pokud se fyzické osobě zvýšila pouze záloha na daň z příjmů, ale nedošlo k překročení maximálního vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění. Daňovému přiznání se tak vyhnou zaměstnanci, kteří překročili limit pro solidární přirážku jen v některých měsících třeba kvůli prémiím, ale celkové roční příjmy nebyly vyšší než 48násobek průměrné mzdy.

Na co si jako zaměstnanec musíte dát pozor při ročním vyúčtování daní:

  1. Pokud roční zúčtování provádí zaměstnavatel, musí zaměstnanec do 15. února podepsat tzv. růžový formulář Přiznání k dani a dodat dokumenty potřebné k uznání slev a odpočtů. Daňový přeplatek obdrží nejpozději s výplatou za březen.
  2. Zaměstnanci s dohodou o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně nemusejí u hlavního zaměstnavatele podepisovat prohlášení k dani, ale v tom případě je jim z tohoto přivýdělku odvedena srážková daň.
  3. Zaměstnanci, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností, a ta je pro ně vedlejším zdrojem příjmů, si musejí daně spočítat sami.
  4. Zaměstnanec podepisuje prohlášení k dani u toho zaměstnavatele, u něhož má vyšší hrubou mzdu nebo pro něj pracuje dlouhodobě. Zaměstnanec, kterému byla alespoň v jednom měsíci roku 2016 odvedena zálohová daň z příjmu od dvou zaměstnavatelů současně, si musí za rok 2016 podat daňové přiznání sám.
  5. Sami si daně musejí spočítat také zaměstnanci, kteří mají kromě mzdy další příjmy z jiných činností, které ročně přesáhnou hranici 6000 Kč. Patří sem např. příjmy z pronájmu nebo příjmy z kapitálového majetku.
  6. Daňové přiznání je nutné podat také při souběžném zaměstnání, pokud vám tyto příjmy nezdaní srážkou a odvedete v jednom měsíci daň z příjmů zálohou u více než jednoho zaměstnavatele současně, a při práci pro zahraničního zaměstnavatele, byť po část roku.
  7. Povinnost podat daňové přiznání se vztahuje i na zaměstnance, jejichž loňské příjmy podléhaly solidárnímu zdanění, protože byly vyšší než 48násobek průměrné mzdy. Pokud však byla mzda vyšší jen v některých měsících a v ročním souhrnu je nižší limit, tato povinnost odpadá.
Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *