A ještě jedna vazba mezi nimi může nastat. Zkušební doba v pracovní smlouvě může být sjednána nejvýše na dobu tří (u zaměstnanců) či šesti měsíců (u manažerů), ale nesmí přesáhnout polovinu období, na něž je sjednán pracovní poměr na dobu určitou. A právě tomuto pracovnímu poměru s předem stanoveným koncem se dnes budeme věnovat podrobněji.

DVĚ ZÁKLADNÍ PRAVIDLA

S prací na dobu určitou jsou spojena dvě základní pravidla. To první zní, že může být sjednána nejvýše na dobu tří let. A to se v pracovní smlouvě stanoví buď uvedením data, počtem měsíců nebo událostí, jejímž naplněním pracovní poměr končí – např. zakončení projektu, návrat z mateřské dovolené jiného pracovníka, žádost o starobní důchod. Druhé pravidlo stranoví, že po vypršení prvního období může být pracovní poměr na dobu určitou prodloužen maximálně dvakrát, a to opět na dobu vždy maximálně tří let.

Znamená to, že u jednoho zaměstnavatele můžete v tomto typu pracovního poměru strávit nejvýše devět let, přičemž v každém ze tří období je možné pracovat po dobu kratší, ale nikoli delší tří let. Pak je nutné buď zaměstnavatele opustit, nebo přejít na jiný druh pracovního poměru, nejspíše na dobu neurčitou.

Může však dojít k situaci, například ve stavebnictví, že u jednoho zaměstnavatele práci ukončíte například po dvou završených smlouvách na dobu určitou, nějaký čas budete zaměstnáni jinde, ale pak se rozhodnete vrátit.

Můžete počítat opět se třemi obdobími po třech letech? Záleží na tom, jak dlouhou jste měli přestávku, než jste se vrátili k původnímu zaměstnavateli. Pokud byla kratší tří let, tak u původního zaměstnavatele na vás čeká pouze možnost jediného období (po dvou již vyčerpaných), nebo domluva na jiném pracovním poměru. Přestávka delší než tři roky naopak znamená, že se sjednáním práce na dobu určitou začínáte od začátku – tedy s možností „třikrát tři“.

Zákoník práce dává jistou volnost některým firmám, které vzhledem k povaze své činnosti nebo z vážných provozních důvodů mohou zaměstnávat pracovníky jen po část roku. Příkladem jsou práce v zemědělství, vlekaři nebo plavčíci. U těch je možné pravidlo omezeného opakování práce na dobu určitou obejít, tedy ji opakovat vícekrát, při zachování určitých legislativních postupů. Naopak, již dva roky mohou být klidní učitelé, kteří dříve často dostávali na prázdniny „volno“, protože i na ně už se zákonné omezení vztahuje v plné šíři.

DŮCHODCI SI DAJÍ POZOR

K výběru tématu dnešní Poradny nás inspiroval dotaz našeho čtenáře, zda je legální postup budoucího zaměstnavatele, který nabízí pracovní smlouvu s omezením, že pracovní poměr končí automaticky dnem, kdy náš čtenář završí věk opravňující jej požádat o starobní důchod. A dodává, že mu do důchodu chybějí sice méně než tři roky, ale chce pracovat i dále a nyní se bojí, že jej zaměstnavatel bude v rámci smlouvy na dobu určitou k odchodu do starobního důchodu nutit.

Naše odpověď zní, že tento postup zaměstnavatele legální je (stanovení určitého data jako ukončení pracovního poměru), neznamená to však, že by náš čtenář i po podpisu pracovní smlouvy musel odcházet do důchodu. Pouze mu pracovní poměr skončí podobně, jako by mu skončil při stanovení určitého data v příštích třech letech. Obecně platí, že dovršení důchodového věku není důvodem přestat pracovat. Může však být důvodem ukončení pracovního poměru, pokud je to tímto způsobem uvedeno v pracovní smlouvě.

JAK SE BRÁNIT?

Někteří zaměstnanci, například ve službách či obchodě, využívají neznalost pracovníků a nabízejí jim opakovaně krátké pracovní smlouvy. Mnohdy s odůvodněním, že tímto způsobem ještě zdaleka nevyčerpali zákonem stanovený časový limit. Jak se tomu bránit?

Pokud zaměstnanec dostane např. čtvrtou smlouvu na dobu určitou (nebo i první přesahující tři roky) a má zájem být v této firmě nadále zaměstnán, stačí ještě před uplynutím doby uvedené v pracovní smlouvě tuto skutečnost písemně oznámit a pracovní poměr se automaticky mění na dobu neurčitou.

A pokud mezi oběma stranami neprobíhaly při uzavírání pracovních smluv nějaké nestandardní postupy či dohody, pak by zaměstnavatel neměl mít šanci uspět ani u soudu, na který se může do dvou měsíců od původního termínu ukončení smlouvy obrátit se speciální žalobou.

Na co si dát pozor při uzavírání pracovní smlouvy na dobu určitou?

1. Může být uzavírána nejdéle na tři roky, s maximální možností dvojího prodloužení vždy po nejvýše třech letech. Pak je nutné buď odejít, nebo přejít na pracovní poměr na dobu neurčitou.
2. Někteří zaměstnavatelé jsou vzhledem ke speciálnímu zaměření své činnosti tohoto omezení zbaveni.
3. Pokud zaměstnavatel nedodrží pravidlo „třikrát tři“, lze pracovní smlouvu změnit na dobu neurčitou.