V závislosti na intenzitě porušení tak může přistoupit k písemné výtce (byla-li intenzita závažnosti porušení nízká a chce zaměstnance prozatím pouze varovat – pozn. aut.), v závažnějších případech je možné dát zaměstnanci výpověď pro závažné porušení pracovních povinností.
V nejzávažnějších případech lze pak i okamžitě zrušit pracovní poměr. Obecně posouzení intenzity porušení pracovněprávních povinností není vždy snadné a lze doporučit, aby tuto otázku zaměstnavatelé konzultovali s odborníky na pracovní právo.
Existuje totiž poměrně rozsáhlá judikatura, která dává určitá vodítka, kdy je tato intenzita vyšší, a je tak například odůvodněno okamžité zrušení pracovního poměru. V důsledku nesprávného postupu totiž mohou zaměstnavateli vzniknout nemalé náklady například pro neplatnost ukončení pracovního poměru některým zvýše uvedených způsobů.
Předpokladem pro možnost uplatnění pracovněprávního postihu bude, že budou stanovena pravidla pro nakládání s obchodním tajemstvím třeba tím, že bude sjednána povinnost mlčenlivosti a bude řádně definováno (v dohodě či vnitřním předpisu), co tím obchodním tajemstvím u konkrétního zaměstnavatele je.
Mimo pracovněprávního postihu, který lze z logiky věci uplatnit jen v případě zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele stále zaměstnáni, je možné též využít ustanovení na ochranu proti nekalé soutěži vymezenou v § 2796 občanského zákoníku. Jsou to právě často odcházející zaměstnanci, kteří se dopouštějí jednání, které naplňuje znaky nekalosoutěžního jednání.
Například tím, že kopírují zákaznické databáze, cenovou a obchodní politiku a předají tyto informace k použití konkurentovi, případně je použijí sami pro svou podnikatelskou činnost, zneužijí obchodní tajemství, schraňují si podklady a dokumenty, aby je následně využili pro své podnikání, odlákání klientů a podobně. V takovém případě je možné podat na zaměstnance žalobu k soudu a požadovat, aby se porušitel nekalé soutěže zdržel či odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, a to i v penězích, případně náhradu škody za bezdůvodné obohacení.
Tyto spory jsou poměrně obtížné, zaměstnavatelé se často dostávají do důkazní nouze a nejsou schopni svá tvrzení náležitě prokázat. V neposlední řadě je možné využít i trestní postih, kdy porušení pravidel o nekalé soutěži může v případě způsobení újmy ve větším rozsahu naplnit znaky trestného činu definovaného v § 248 trestního zákoníku – porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže.
Autorka je advokátka kanceláře Demeter Legal
(Redakčně upraveno)
