Posilující korunu bude letos srážet americký dolar

Analýza
I do roku 2022 vstupujeme v situaci dramatického zhoršování globální pandemické situace. Je pouze otázkou krátkého času, kdy se další covidová vlna objeví v tuzemsku. Do toho nadále čelíme potížím v subdodavatelském řetězci a rychlému růstu cen vstupů i koncových cen pro spotřebitele.
Proti síle české koruny bude letos stát americký dolar, který bude v podstatě srážet hodnoty většiny měn rozvíjejících se trhů. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Opomenout nemůžeme ani geopolitická rizika (Rusko vs. Ukrajina, Německo po Merkelové, letošní francouzské prezidentské volby atd., pozn. aut.). Ve světle výše uvedených nejistot bude růst globální ekonomiky letos slabší (4,1 % po loňských 5,5 %), mírné zpomalení v průměru zaznamená globální inflace (na 3,4 % z loňských 3,7 %).

Růst české ekonomiky vloni zaostával, letos by měl být vyšší (3,5 % versus odhad za loňský rok 1,9 %), výrazně vyšší ale bude letošní inflace (v průměru 4,8 % po loňských cca 3,6 %). Centrální banky budou zpřísňovat své měnové politiky. Česká národní banka (ČNB) ukončí cyklus zvyšování sazeb během první poloviny roku 2022, naopak americká centrální banka, Fed, s ním začne v polovině roku. Dolar by tak měl mít podporu. Koruna má též prostor pro posílení, ale limitovaný.

Stabilizace inflace v eurozóně, silný americký trh práce

První týden nového roku přinese celou řadu ekonomických indikátorů z obou stran Atlantického oceánu. Sledovány budou v před hledící indikátory důvěry (evropské PMI, americký ISM, pozn. aut.), které zřejmě doplatí na další pandemickou vlnu. Mutace omikron se šíří závratnou rychlostí, když v mnoha evropských zemích je počet infikovaných nejvyšší za celou dobu pandemie. Státy reagují restriktivními opatřeními a zaváděním lockdownů různých intenzit.

Inflace v Německu se ke konci minulého roku stabilizovala, obdobný závěr by pak měl platit i o eurozóně jako celku. Povzbudivá data čekáme v závěru týdne ze Spojených států, konkrétně z tamního trhu práce. Solidní tvorba pracovních míst (podle nás 400 tisíc, pozn. aut.) by měla znamenat další snížení míry nezaměstnanosti a celkem razantní vzestup výdělků.

PSALI JSME:
Pracuje jen 6 z 10 Američanů. Fed zatím zdražovat peníze nebude

Ekonomický kalendář tak opět vyznívá ve prospěch dolarového úrokového diferenciálu a zelených bankovek. A podle nás by to měl být příběh převážné většiny letošního roku. Ještě v letošní první půli Fed poprvé zvýší úrokové sazby. Kurz eura k dolaru by pak dle našich projekcí měl jít pod 1,10 USD/EUR.

Středoevropský ekonomický kalendář zahájil nový rok publikací PMI (index průmyslových manažerů, pozn. red.) sentiment indikátorů z průmyslu. Tržní konsensus se pohybuje prakticky ve všech třech středoevropských zemích na úrovni předchozího měsíce. My pro český PMI předpokládáme mírné zlepšení situace, když vnímáme poměrně vysokou poptávku a opatrně se snižující problémy s globálními výrobními řetězci.

Samozřejmě, že producenty budou nadále trápit vysoké ceny vstupů. Ve středu bychom se měli dočkat výsledku hospodaření tuzemského státního rozpočtu. Vyhlídky na letošní rok jsou v tomto ohledu nejasné s tím, jak chce nová vláda návrh rozpočtu pro letošní rok revidovat.

Do letošního roku jsme tak vstoupili s rozpočtovým provizoriem. Makroekonomicky to ale nepovažujeme za zásadnější problém. Závěr týdne pak přinese jednak finální čísla českých národních účtů za třetí kvartál roku 2021 včetně sektorových účtů, a také listopadová data z reálné ekonomiky (průmysl, zahraniční obchod, stavebnictví).

PSALI JSME:
Český průmysl nebývale hromadí zásoby

ČNB letos naváže na svou politiku z konce loňského roku. Ve světle aktuální i pro nejbližší měsíce předpokládané inflace (ta může překročit i osm procent, pozn. aut.) očekáváme, že klíčová dvoutýdenní repo sazba půjde dále nahoru. Předvánoční zasedání nás přinutilo změnit náš výhled.

Aktuálně tedy předpokládáme, že na konci prvního letošního čtvrtletí bude repo sazba centrální banky dosahovat 4,50 procenta, během druhého čtvrtletí pak bude zvýšena na pět procent, kde se ve zbytku roku udrží. Směrem k neutrálním třem procentům by pak měla postupně klesat v průběhu roku 2023.

Tuzemská centrální banka se tak dostává celkem výrazně nad neutrální úroveň. Vzhledem k inflaci je nepochybné, že politiky by měly působit restriktivně. Úspěšnost nové vlády ve fiskální oblasti rozhodne o tom, jak dlouho budou úrokové sazby vysoko.

Úrokový diferenciál bude hrát ve prospěch koruny. Ta si tak podle nás polepší směrem ke 24,80 CZK/EUR. Proti její síle totiž bude podle nás stát americký dolar (ten bude v podstatě srážet hodnoty většiny měn rozvíjejících se trhů, pozn. aut.).

PSALI JSME:
Koruna posílila na desetileté maximum vůči euru

ČNB nakonec korunu pod 25 CZK/EUR dostala

Vánoce již nic nezměnily na letošním výsledku eura vůči dolaru. V posledním prosincovém týdnu se kurz víceméně bez většího pohybu držel stabilní těsně nad hladinou 1,13 USD/EUR. Euro se tak za loňský rok zařadilo mezi poražené na devizovém trhu, když vůči dolaru ztratilo téměř sedm procent. Hlavním důvodem byl loňský rychlejší hospodářský růst v USA, vyšší inflace a atraktivnější úrokový diferenciál při pohledu na tržní úrokové sazby.

Úrokový diferenciál hrál vloni prim i na trhu s českou korunou. ČNB se jako jedna z prvních počátkem léta vydala směrem k opouštění extrémně uvolněné měnové politiky. V závěru letošního roku, těsně před Vánoci, se klíčová sazba ČNB přehoupla přes neutrální úroveň do pásma restriktivní měnové politiky.

Na zasedání 22. prosince centrální bankéři trh opět překvapili razantním zvýšením úrokových sazeb. Repo sazba byla zvýšena o 100 bazických bodů na 3,75 procenta. Před Vánoci se tak kurz koruny dostal pod 25,20 CZK/EUR, aby před Silvestrem otestoval 24,90 CZK/EUR a nakonec rok 2021 koruna zakončila těsně pod zmiňovanými 24,90 CZK/EUR.

Rok 2021 tak byl pro českou měnu velmi úspěšným. Za celý rok si vůči euru připsala výrazných více než pět procent. A co více, byla jedinou měnou regionu, která posílila. Polský zlotý i maďarský forint oslabily – první z nich loni proti euru odepsal 0,4 procenta a druhý dokonce 1,7 procenta.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
ČNB loni zvýšila základní úrokovou sazbu nejvíce ve své historii

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Česko vykazuje jednu z nejnižších inflací v EU

Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší …

Koruna na začátku týdne lehce oslabila

Únorový růst tuzemských průmyslových cen byl tažen dražšími energiemi. Výrazně se na jejich meziměsíčním růstu o 0,5 procenta podepsal zejména nárůst cen ropy na světových trzích, jehož proinflační vliv byl dále …

Česko se sune k zemím s nejnižší inflací v EU

Ještě v prosinci měla Česká republika nejvyšší inflaci v rámci všech zemí Evropské unie. V lednu měla už devátou nejnižší a podle dat Eurostatu zveřejněných v pondělí se v únoru už posunula na sednou příčku s …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.