Poslanci rozhodnou, zda letos bude schodek 375 miliard

Analýza
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy skoro přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Svůj klíčový slib současný kabinet splní nikoli na základě svého vlastního úsilí v rozpočtové oblasti, ale na základě inflace. Ilustrační foto: Vláda ČR

Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně o přibližně 104,6 miliardy korun více.

Pokud by tedy vláda vybírala daně na úrovni loňských prvních devíti měsíců roku, bude její příjem z daní o 104,6 miliardy korun nižší. A schodek rozpočtu by tak byl za letošních prvních devět měsíců roku meziročně o 49,2 miliardy korun vyšší. Tedy hospodaření by bylo horší, než loni.

Ano, válka na Ukrajině a její dopady si žádají dodatečné výdaje. Jenže loni v prvním pololetí zase ještě „úřadoval“ covid, dokonce hrozily plošné lockdowny třeba průmyslu. Právě kvůli covidu, ale také nižší inflaci byly loni daňové příjmy o oněch 91 miliard nižší.

Fialově vládě tedy dopomáhá k vyššímu daňovému výběru nikoli její vlastní úsilí, ale skutečnost, že skončil covid a že se rozjela inflace. Po devíti měsících svého vládnutí je totiž stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor.

PSALI JSME:
Letošní schodek může být i 375 miliard korun

Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A v září vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

Na druhou stranu, vláda objektivně čelí velmi obtížným podmínkám, v podobě dopadů války či drahoty. Tlak na to, aby „pomáhala“, je značný. Nejen z opozičních lavic. Ale i od průmyslových či podnikatelských svazů a samozřejmě od odborů. A také ze zahraničí.

Kdekdo dnes srovnává pomoc českou s pomocí v jiných zemí. Podle nejnovějšího žebříčku objemu pomoci, který zveřejnil bruselský think tank Bruegel, kleslo Česko v objemu pomoci k hrubému domácímu produktu (HDP) ze 4. na 16. místo v rámci EU. To je samozřejmě vodou na mlýn všem kritikům vlády. A ta tak jedná.

Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard.

PSALI JSME:
Vláda pro příští roky počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun

Přitom v tomto týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci v nadcházejícím týdnu.

Co je ale nejpodstatnější, současný kabinet nepočítá s výraznými úsporami či s citelným navyšováním příjmů ani pro příští léta. Až do roku 2025 plánuje schodky v pásmu od 250 do 300 miliard korun ročně, jak plyne z nově zveřejněných údajů. V roce 2024 cílí na schodek 280 miliard, o rok později by to mělo být 260 miliard.

Vláda by ovšem i tak už v roce 2024, nejpozději roku 2025 mohla zásadně přispět ke stažení celkového deficitu tuzemských veřejných financí pod úroveň tří procent HDP. Ta je zásadní, neboť tříprocentní hranice představuje jedno z kritérií pro přijetí eura.

Vládě tak opravdu výrazně pomáhá – a ještě pomůže – vysoká inflace. Ta totiž bude letos i v příštích letech tím vůbec nejpodstatnějším důvodem, proč se nakonec může podařit stáhnout deficit veřejných financí pod úroveň maastrichtského kritéria. Fialova vláda by tak mohla směle deklarovat splnění svého klíčového slibu, jímž je právě snížení deficitu veřejných financí na či pod tříprocentní úroveň do konce svého řádného funkčního období.

PSALI JSME:
Deficit rozpočtu prohlubují kompenzace cen energií a valorizace důchodů

Svůj klíčový slib však v takovém případě současný kabinet splní nikoli ani tak na základě svého vlastního úsilí v rozpočtové oblasti – tedy nikoli na základě zásadní redukce výdajů nebo nalezení významných nových příjmů, nýbrž na základě inflace. Ta nafukuje nejen vládní daňové příjmy, ale také výdaje, zejména však nafukuje celý nominální hrubý domácí produkt ČR.

Jestliže se tedy vládě podaří udržet schodky na nominálně přibližně shodné úrovni, byť jde o oněch závratných 250 až 300 miliard korun, z důvodu inflačního nafouknutí ukazatele nominálního HDP bude těchto přibližně 250 až 300 miliard korun v běhu příštích let stále méně a méně významným podílem na celkovém rozsahu inflačně se nafukující ekonomiky.

Celkový veřejný dluh ČR k poměru k HDP by tudíž ani do roku 2026 neměl překročit úroveň 43 procent. Neměl by se tedy počínaje letoškem a konče právě rokem 2026 dostat z pásma 41 až 43 procent HDP.

Tuzemské veřejné finance tak zůstanou s přehledem pod úrovní takzvané dluhové brzdy, jež odpovídá úrovni 55 procent HDP. A vlastně už nyní lze hovořit o tom, že jsou a zůstanou stabilizované (pokud ovšem nenastane například nějaký opravdu velmi závažný průběh energetické krize EU, pozn. aut.).

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Lukáš Kovanda

PSALI JSME:
Zadlužení veřejného sektoru dosáhlo úrovně 44 procent HDP

Zavřít reklamu ×
  1. Zdalo se, ze predesla vlada rozhazovala, ale to nebylo vubec nic proti temhle komunistum. Se nas snazi financne zruinovat a dari se jim to

  2. Otto von Bismarck: Nikdy se tolik nelže jako po lovu, ve válce a před volbami.
    Úžasná pravda, která pro 5kolku přetrvala věky.

  3. Pětidemolice podělala co se dalo. Stačilo znárodnit ČEZ za 600 miliard kč a zařídit občanům elektřinu za 1.5 kč/kwh. Plyn nemáme a veškerá snaha kolem plynu byla naprostá zbytečnost a jen se vláda zdržovala tímto nesmyslem. Jinak ohledně plynu,stačili se napojit na Polsko,které bere z Norska a bylo po starosti. Bohužel,tohle nám Německo nikdy nedovolí.To by pak nemohli přeprodávat plyn do ČR za 4x vyšší sazbu za jakou ho Němec koupí…….

  4. Nechte prosim tech desinformaci . Toto cislo je prece nesmysl. Takhle opravdu poctive a pravdive vlade nepomuzete.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Hypotéka v eurech? Není to dobrý nápad

Hypotéka v eurech? Není to dobrý nápad Češi se začali více zajímat o hypotéky v eurech. Ty oproti korunové hypotéce nabízí výhodnější úrokovou sazbu, ale zdaleka nejsou tak výhodné, jak se na první pohled může …

Americký dolar výrazně oslabil

Americký dolar ve čtvrtek výrazně oslabil. K euru ztratil zhruba jedno procento své hodnoty a dostal se k 1,05 USD/EUR. Dolarové sazby svým poklesem reagovaly na rostoucí sázky finančních trhů na zvolnění tempa …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

„Lidé jsou jako přežraná lvice. Blahobyt jim vzal cíle i štěstí,“ říká Jágrův osobní kouč

Rozhovor
Od určité míry ekonomických parametrů pocit subjektivního štěstí a úspěchu přestane stoupat, a dokonce naopak začne klesat, říká v rozhovoru Marian Jelínek, sportovní psycholog a osobní kouč Jaromíra Jágra. Lidé podle něj chtějí cíl tak moc, že nemají problém podrazit kamaráda, ve jménu cíle a úspěchů vzít doping, podplatit tu či onu zakázku.

Vraťte mi moje peníze!

Poradna
Prý je to prakticky vyloučené. Ale vyprávějte to někomu, kdo se splete, přehlídne či překlepne a pošle peníze na …