Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 88,9 miliardy korun souvisel zejména s vyšším výběrem DPH, ale také inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, DPPO, DPFO a spotřebních daní.
Z EU bylo sice do konce září vyčerpáno pouze 39,7 procenta celoročního plánu (loni to přitom touto dobou bylo 63,2 %, pozn. aut.), ministerstvo financí však sdělilo, že nerovnoměrný tok evropských peněz momentálně negativně zkresluje saldo státního rozpočtu (-14,1 mld. Kč) a ve výsledku by mělo působit neutrálně.
Zvýšení výdajů (meziročně o 33,5 mld. Kč) bylo spojeno především s nárůstem sociálních dávek, kapitálových výdajů, ale i zavedením úsporného tarifu na energie. O téměř 50 miliard korun více bylo meziročně vynaloženo na sociální dávky. Největší položku z nich tvoří důchody, které byly letos již třikrát valorizovány, a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 36,8 miliardy korun.
V sociální oblasti stejným směrem působilo rovněž navýšení dávek na bydlení a v hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. V září se do plnění rozpočtu již také projevilo zavedení tzv. úsporného tarifu, na který bylo vynaloženo 17,4 miliardy korun.
Výrazný byl také meziroční nárůst u kapitálových výdajů (+13,2 mld. Kč), kde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Dodatečné výdaje naopak částečně kompenzovala absence pandemické pomoci, což se odrazilo na meziročně o 41,2 miliardy korun nižších transferech podnikatelům.
Schodek letošního státního rozpočtu by mohl skončit pod 350 miliardami korun. I tak by šlo o třetí nejhorší výsledek v historii. K prohlubování deficitu ve zbytku roku podle nás přispěje nástup recese, která do určité míry oslabí dynamiku daňových příjmů.
Zároveň budou dále narůstat výdaje související s kompenzací vysokých cen energií pro domácnosti, firmy a veřejné instituce. Pro příští rok vláda zatím plánuje deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun. Riziko je podle nás nicméně vychýleno směrem k ještě výraznějšímu schodku.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
