Pozvolné oživení čínské ekonomiky může představovat dobré zprávy v kontextu globální poptávky po průmyslovém zboží, a to hlavně pro Německo. Data z USA zase potvrdila vysoce robustní výkon tamní ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí a pokračující napětí na trhu práce.
První zmíněné dokládají zářijové maloobchodní tržby, které meziměsíčně vzrostly o 0,7 procenta a o 0,6 procenta bez prodeje aut. Překvapivě silná data z USA však nevedla ke stupňování sázek na další zvýšení sazeb Fedu (centrální banka USA, pozn. red.).
To nepodpořila ani vyjádření představitelů americké centrální banky, jejichž pozornost nyní více směřuje na délku setrvání sazeb na současné úrovni.
To odrážel i výrazný růst dolarových sazeb, které během týdne vzrostly o 15-35 bazických bodů dle splatnosti (od tří let a výše, pozn. aut.) a opět se tak přiblížily lokálním maximům, ze kterých v předchozích týdnech spadly. Ve srovnání eurové sazby vzrostly výrazně méně (o 5-15 b.b.).
I přes silná data z USA se americkému dolaru v tomto týdnu příliš nedařilo, což mohlo souviset s opadnutím rizikové averze, která vzrostla s ohledem na situaci na Blízkém východě. Dolar vůči euru v týdnu ztratil 0,7 procenta.
S výjimkou české koruny se však středoevropským měnám během týdne vůči euru dařilo. Zatímco tuzemská měna je v týdenním srovnání téměř beze změny, polský zlotý a maďarský forint posílily o 1,7 procenta, respektive 1,4 procenta. Korunové sazby přitom i vzhledem ke globálnímu vývoji vzrostly o 10-30 bazických bodů dle splatnosti.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
