Ukazuje to analýza, kterou Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytl Státní úřad inspekce práce (SUIP). Instituce eviduje každoročně přibližně 36 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností přesahující tři dny.
Důvody, proč se nejvíce úrazů stává právě v první pracovní den v týdnu, mohou být podle inspekce nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby.
„Pokud jde o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi osmou a desátou hodinou ráno,“ uvedl Richard Kolibač, mluvčí Státního úřadu inspekce práce. Mezi možné příčiny lze podle něj zařadit menší koncentraci na práci před přestávkou nebo podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci.
Pracovní úrazy evidované podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku. „Nejvíce jich ale připadá na leden, poté na jarní a podzimní měsíce, a nejméně na prosinec a letní prázdniny,“ poznamenal Kolibač. Dodal, že nejrizikovější skupinou jsou noví zaměstnanci – nejvíce pracovních úrazů se stane v prvních třech letech po nástupu do zaměstnání.
Rizikoví absolventi
Rizikové jsou zejména počáteční měsíce prvního roku v práci, často jde o čerstvé absolventy po ukončení studia bez praktických zkušeností, anebo o osoby, které odešly z dlouhodobého zaměstnání do nové práce, případně do zcela nového oboru.
Ze statistik Státního úřadu inspekce práce dále vyplývá, že nejčastěji jsou úrazem ohroženi zaměstnanci ve věku 46 až 60 let. Tito lidé se často zraní například kvůli tomu, že podcení riziko u dlouhodobě prováděných prací.
Úřad nejčastěji eviduje pracovní úřady ve zpracovatelském průmyslu a potravinářství, což je často způsobeno například nepoužíváním předepsaných osobních ochranných pomůcek. Dále to je velkoobchod a maloobchod spolu s opravou vozidel – třeba při manipulaci se zbožím.
Mezi další rizikové obory patří také stavebnictví, kde se úrazy stávají třeba při práci ve výškách nebo při výkopových pracích. Úřad eviduje rovněž více úrazů v silniční nákladní dopravě, u kurýrní služby nebo ve strojírenství.
Stamiliardové ztráty
Pracovní úrazy, ale i onemocnění ekonomicky aktivních obyvatel mají také významný ekonomický dopad na tuzemské hospodářství. Škody jdou do stovek miliard korun – v roce 2024 to bylo 263 miliard, což bylo o 22 miliard než o rok dříve.
Vyplývá to z aktuální studie vědců z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, na které se podíleli i odborníci z Národní institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI.
„Ztráta produktivity v důsledku dočasné pracovní neschopnosti představuje v české ekonomice významný a dosud málo diskutovaný problém,“ uvedl jeden z autorů studie Jakub Hlávka ze SYRI. Dodal, že v roce 2024 představovala tato ztráta zhruba pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP).
Nejvyšší absolutní ztráty vykazuje dlouhodobě zpracovatelský průmysl (87,4 mld. Kč v roce 2024, pozn. aut.). Nejvyšší relativní ztráty v poměru k produkci odvětví se týkají sektoru administrativních činností, které zde v průměru dosahují 11,2 procenta hrubé přidané hodnoty daného odvětví.
