Zvýšenému riziku úrazů se vystavují především lidé pracující ve směnném režimu. Tito zaměstnanci se musí vyrovnávat s neustále se měnící pracovní dobou, nočními směnami a v případě 12hodinových směn i značnou fyzickou zátěží.
Protože biologické hodiny se takovému pracovnímu rytmu těžko přizpůsobují, může mít tento stav za následek nedostatek spánku, což vede k únavě a snížené ostražitosti nejen na noční směně.
Pocit únavy a nepozornost jsou tak nejčastějšími příčinami vedoucími k selhání lidského faktoru mnohdy s vážnými následky. Řízení rizik únavy (Fatigue Risk Management), které např. doporučuje společnost Déhora, může tato nebezpečí odhalit a snížit.
Existuje řada odvětví, kde mohou mít nehody způsobené únavou závažný dopad. Jsou to například jaderné elektrárny, ropný průmysl, lodní, letecká, železniční a autobusová doprava či zdravotnictví.
Kromě enormních finančních, zdravotních nebo ekologických následků si tyto společnosti také nemohou dovolit poškození své pověsti. Bdělost svých zaměstnanců proto nenechávají náhodě.
Firmy si stále častěji uvědomují, že zákonná minima k odhadu a zvládání rizik souvisejících s únavou nestačí a snaží se definovat rozsáhlejší opatření. Důkazem jsou nejen směrnice, ale i speciální pracovní pozice jako firemní ergonom nebo plánovač pracovních sil.
Výzkumy ukazují, že únava je způsobena především nedostatečným spánkem i jeho špatnou kvalitou. Pokud zaměstnanci mají méně než šest hodin nepřetržitého spánku, může to vést k problémům. Důležitý je i počet hodin, po které zaměstnanec bděl před nástupem do práce a v kterou denní dobu zaměstnanec spí a pracuje. I když má zaměstnanec dostatek času na spánek, během dne je odpočinek méně vydatnější než v noci.
