V Česku je podle posledních dostupných údajů z května 2018 přes 170 tisíc lidí, kteří pobírají dávky hmotné nouze. Ačkoli počet příjemců této dávky v posledních letech klesal, v budoucnu se očekává spíše mírný nárůst nebo stagnace. Podle odborníků jsou na vině exekuce, kvůli kterým se lidé, kteří nastupují do práce často vrací na sociální podporu. To představuje vážný problém především v souvislosti s prohlubující se předlužeností části české populace. Zatímco počet uchazečů o práci v letošním roce dosáhl svého historického minima (míra nezaměstnanosti dosahovala 3 %), mezi nezaměstnanými zůstává část Čechů, pro které přijetí legální práce představuje značné finanční riziko.
„V tíživé životní situaci má člověk nárok na dávky v hmotné nouzi, pak se mu naskytne příležitost pracovat, a tak nastoupí do práce. Po nástupu se samozřejmě o své pohledávky přihlásí exekutoři, z platu nebo mzdy dotyčnému tak prakticky nic nezůstává. Často sotva zaplatí náklady za bydlení a někdy ani to ne. Práce se pro ně stává de facto existenčním rizikem. Časem je finanční situace tak neúnosná, že se opět vrací na dávky,” vysvětluje Karel Novák, sociální terénní pracovník organizace IQ Roma Servis podílející se na analýze výhodnosti práce pro Centrum pro společenské otázky – SPOT.
Podle Lucie Trlifajové, šéfky výzkumného týmu SPOT, změny v dávkových systémech v posledních letech ignorovaly narůstající problém s exekucemi. “V současné situaci při hledání způsobu, jak nezaměstnané finančně motivovat k práci, nelze pracovat pouze se vztahem mezi výší mezd, zdaněním práce a sociálními dávkami. Částka, která zůstává domácnosti v exekuci, kde někdo z dospělých má práci, je v řadě situací nižší, než kolik jsou stanovené minimální standardy v systému dávek. Dávky se ale počítají podle příjmu před exekucí,” uvádí Trlifajová s tím, že fatální následky mají pro tyto domácnosti především nečakané poklesy příjmů projevující se např. v neschopnosti zaplatit nájem apod.
Současné nastavení výpočtu nezabavitelné částky podle Radka Hábla, odborníka na dluhovou problematiku a autora Mapy exekucí, negativně dopadá také na zaměstnavatele. „Zaměstnavatelé mají minimální možnost zaměstnance v exekucích motivovat k vyšším výkonům nebo vůbec nějaké zaměstnance ochotné pracovat za oficiální mzdu sehnat. Základní nezabavitelná částka jedince by měla být do budoucna nastavena tak, aby nejen motivovala k legálnímu zaměstnání, ale také k navyšování oficiálního příjmu,” dodává Hábl s tím, že nepříznivé situaci zaměstnaných lidí s exekucemi nepomáhá ani plná exekuovatelnost daňového bonusu, která znevýhodňuje zejména lidi s nejnižšími příjmy.