Meziročně činí červencový propad čtyři procenta, a to jen kvůli nízké srovnávací základně. Oproti polovině roku 2020 zůstává objem poskytnutých hypoték stále zhruba poloviční. Za celý loňský rok se objem nově poskytnutých hypoték propadl o 57 procent na 162 miliard korun, přičemž počet poskytnutých hypoték byl loni nejnižší za posledních 20 let.
Banky a stavební spořitelny podle aktuálních dat poskytly v červenci hypoteční úvěry v celkovém objemu 11,4 miliardy korun, tedy o 2,6 miliardy méně než v červnu. Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v červenci dosáhl 9,5 miliardy korun po červnových 11,6 miliardy korun.
Objem refinancovaných úvěrů (interně či z jiné instituce, pozn. aut.) pak činil 1,9 miliardy korun oproti červnovým 2,3 miliardy korun. Počet nově poskytnutých hypoték se v červenci snížil z červnových 3,8 tisíce na méně než 3,1 tisíce. Ještě v roce 2020 se průměrný měsíční počet nových hypoték pohyboval kolem 6,7 tisíce a ve výjimečně silném roce 2021 pak dosahoval 9,5 tisíce.
Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů podle Hypomonitoru ČBA v červenci klesla na 5,8 procenta a dostala se tak na nejnižší úroveň od loňského srpna. Stále se však pohybuje na nejvyšších úrovních za posledních dvacet let.
Nabídkové sazby jsou přitom ještě o něco vyšší, pohybují se v rozmezí šesti až sedmi procent. Hypoteční sazby jsou zásadně ovlivněny základními úrokovými sazbami centrální banky, která je už více než rok drží na stejných vysokých hodnotách. Dokud se centrální bankéři nerozhodnou základní úrokové sazby opět snížit, hypotéky výrazněji nezlevní.
To není příznivá zpráva pro ty, kteří chtěli prostřednictvím hypotéky pořídit v nejbližší době vlastní bydlení. Splátky hypotéky je vyjdou podstatně dráž. Problémy budou mít i desítky tisíc domácností, které letos čeká refinancování.
Pokud měly dvouprocentní hypotéku, která byla běžná ještě před dvěma lety, nyní zaplatí mnoho tisíc korun měsíčně na splátkách navíc. U průměrné třímilionové hypotéky na 25 let lidé zaplatí měsíčně při aktuální úrokové sazbě měsíčně o 6 406 korun více, než kolik platili s dvouprocentní úrokovou sazbou.
Ročně jde o skoro 77 tisíc korun, které domácnost bude muset navíc vydat na výdaje spojené s bydlením. Když k tomu přidáme stále vysoké ceny energií a potravin, mnoho domácností bude mít s financováním základních potřeb velké problémy.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
