Hlavní index pražské burzy, PX, zhodnotil letos od 1. ledna do včerejška celkově o 43,2 procenta. V přepočtu do korun jde o desátou nejlepší celkovou výkonnost (tedy po zahrnutí dividend, pozn. aut.) mezi všemi primárními burzovními ukazateli světa. V EU je pak na druhém místě, po estonské burze, jež letos hlásí výkonnost jen nepatrně vyšší, 43,7 procenta.
(výkonnost jejich primárního burzovního ukazatele v období od 1. 1. do 9. 12. 2021, včetně dividend, v přepočtu do českých korun, v procentech) Mongolsko 124,3
Zambie 110,4
Abú Dhabí 92,9
Srí Lanka 67,7
Libanon 61,3
Ghana 51,1
Argentina 47,8
Kazachstán 46,2
Estonsko 43,7
Česko 43,2
Data: Bloomberg
Pražské burze v globálním měřítku nadmíru svědčí to, že v jejím primárním indexu jsou silně zastoupeny bankovní tituly (Komerční banka, Erste Bank a Moneta) a také ČEZ. Bankovním akciím se totiž daří z důvodu zvyšování základní úrokové sazby v podání České národní banky (ČNB), které je razantní také právě z celosvětového hlediska.
Vyšší úroky ČNB umožňují bankám dosahovat vyšších rozdílů mezi úroky na svých půjčkách a úroky na přijatých vkladech, tedy vyšších úrokových výnosů. Ty se pak promítají ve zvýšené ziskovosti, která znamená také vyšší výnos pro akcionáře bank. Akcie ČEZ zase rostou z rekordního vzestupu ceny emisních povolenek EU. Ty tento týden pokořily historický rekord, když předevčírem přesáhly cenovou úroveň dokonce 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší.
Povolenky si musí nakupovat například uhelné či v menší míře plynové elektrárny, aby mohly elektřinu vyrábět. Zdražování povolenek tedy znamená růst cen elektřiny, a tudíž také růst ziskovosti podniků typu ČEZ. Lidé, kteří mají své peníze v akciích pražské burzy, se tedy poměrně vhodně zajišťují proti dvěma klíčovým výzvám letošního roku: Zdražujícím energiím a rostoucím úrokům.
Komu kvůli růstu úroků zdražuje hypotéka, ten se může zajistit investicí do bankovní akcie a vydělávat tak na tom samém růstu úroků. Kdo strádá kvůli rostoucím platbám za elektřinu či plyn, ten může investovat do akcií ČEZ a část těchto navýšených plateb si v podobě zhodnocování příslušných akcií a dividend „přihrát“ zpět.
Potíž je v tom, že do akcií investují spíše celkově majetnější lidé. Lidé, kteří jsou zdražujícími energiemi, příp. rostoucími úroky zasaženi nejvíce, tj. nízkopříjmoví, se skrze akciové investování pochopitelně příliš zajišťovat nemohou. Což přispívá k rozevírání příjmových nůžek a nůžek bohatství v celé společnosti.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
