Investice v korunách přináší možnost diverzifikace, říká šéf pražské burzy

Rozhovor
„Každý český investor by měl mít svá portfolia doma v korunách, protože to přináší možnost diverzifikace, říká v rozhovoru Petr Koblic, ředitel pražské burzy a prezident Federace evropských burz.
Petr Koblic je již 16 let generální ředitelem Burzy cenných papírů Praha a dva roky působí ve funkci prezidenta Federace evropských burz. Foto: BCPP

Jste ředitelem pražské burzy již 16 let, a proto si jako pamětník pamatujete i na všechny milníky. Jsou nějaké momenty, které se vám vryly do paměti a na které bychom neměli zapomenout?
Ano, těch momentů bude více a budou tady i ty, které se udály předtím, než jsem přišel na burzu. Na celý kapitálový trh přišel týden předtím, než přišly papíry z první vlny kupónové privatizace v červnu 1993.
Je fakt, že se mi do paměti vryly více události, kdy jsem působil na trhu na druhé straně, protože jsme měli různé obchodní pozice, vyjednávali jsme s klienty o obchodech, než těch momentů, které nastaly až potom, kdy jsem byl na burze. Velkým milníkem je určitě krize 2007–2008, ale také některé další momenty, jako nepochybně budou i poslední dva měsíce tohoto roku.

Velkým milníkem bylo i 11. září, to musel být na pražské burze velký zážitek.
Ano, sledovali jsme to v televizi a určitě a hodně se to propsalo do cen. Ale já bych řekl, že to spíš bylo tím, že se v Americe po nějakou dobu přestalo obchodovat a trh byl zavřený. Následovala vlna patriotismu, která trh velice rychle stabilizovala a vrátila ho v zásadě do původních kolejí. Proto to pro mě byl jeden výstřel, který ale nezahájil vleklou krizi.
Výbuchů, které zahájily nějaké vleklé krize, pokud si dobře vzpomínám, moc nebylo. V devadesátých letech měla celá země spoustu představ o tom, jak bychom se měli vracet ke kapitalismu. I burza měla spoustu představu, jak by to mělo vypadat. Působilo tady mnoho protichůdných názorů na to, jak by měl kapitálový trh vypadat.
Naštěstí tady fungovala docela velká skupina lidí, kteří zakládali nové firmy a kteří měli zkušenosti ze zahraničí. A ta představa byla, že to u nás bude vypadat stejně, jako ve Švýcarsku nebo Holandsku. Nejsem si úplně jistý, že stejně jasný názor měli i politici, většina kapitálovému trhu totiž vůbec nerozuměla.
To byl problém číslo jedna, který nám, bohužel, asi do značné míry setrvává. Někteří se totiž řídili dogmatickými, učebnicovými frázemi typu neviditelná ruka trhu, jiní zase navrhovali svázat kapitálový trh regulacemi, protože vše, co se na něm děje, je napůl špatně.
Z toho pak pramenily problémy a typickým příkladem je druhá vlna kupónové privatizace. To byla ukázka toho, ať si každý dělá, co chce. Někdy říkám, že to byla učebnice finanční kriminality v České republice. Kapitálový trh u nás procházel velmi složitým obdobím hledání sebe sama a musím upřímně říct, že naši sousedi v Polsku měli cestu daleko lépe rozmyšlenou.

PSALI JSME:
Lidé masově vstupují na burzu. Mnozí z nich zapláčou

Jak je vlastně velká pražská burza? K jaké evropské burze ji lze připodobnit?
Kdybychom pražskou burzu měli v současné době zařadit mezi jiné evropské burzy, tak bychom ji mohli velikostí i významem připodobnit k burze v Maďarsku. Je v zásadě podobná jak svou velikostí, tak řešila podobné problémy a měla podobnou historii.
Pražská burza je v zásadě totiž střední až menší Evropskou burzou. Jsou tady stokrát větší a srovnatelnější s New Yorkem a Tokiem a jsou tady samozřejmě i hodně malé burzy, které jsou buď úzce specializované na nějaký specifický produkt, typickým představitelem je burza v Lucembursku, anebo specializované, jako má třeba Kypr.
Těch 150 let vývoje, které mají za sebou elitní burzy v Holandsku a Belgii, nebo alespoň 50 či 60 let, které má za sebou naše sesterská burza ve Vídni, či 30 let rozumného vývoje, který proběhl v Polsku, nám tady trošku chybí. Prvních pár let jsme tak možná ztratili, ale myslím si, že v zásadě jsme na dobré cestě.

PSALI JSME:
Emoce a ukvapená rozhodnutí do investování nepatří

Pro jaký typ investorů je vlastně pražská burza vhodná?
Důležité je vědět, jaká aktiva chtějí investoři a kam by tedy měli investovat. Vždy říkám, že při investování je důležitá diverzifikace, obzvlášť při investování u drobných střadatelů nebo středně velkých privátních klientů.
Když třeba kupují akcie, mohou je diverzifikovat geograficky. Ve chvíli, kdy si chtějí koupit akcie dividendových titulů, které jsou zaměřeny na finanční sektor ve střední Evropě, je pražská burza výborným místem, kde je mohou koupit.
Když chtějí koupit globální firmu vyrábějící IT produkty, můžou si na pražské burze zakoupit akcie Avastu, ale většinou raději dívají na americký trh. A když chce koupit firma, která sází na rozvoj evropského strojírenství, tak je lepší se podívat do Německa.
Nejsme zkrátka dokonalí. Neříkáme, že by měl český investor všechny své peníze investovat v Praze, ale každý český investor by měl mít svá portfolia doma v korunách, protože to přináší možnost diverzifikace.

PSALI JSME:
Investiční slovníček: Pojmy, které by začínající investor měl znát

Jak zásadně se v různých zemích liší burzovní systémy a kapitálové trhy? Jsou nějaké základní prvky, kterými se jednotlivé burzovní systémy liší?
Prakticky ne, ale kapitálový trh v jednotlivých zemích nebo oblastech se samozřejmě liší. Dokonce bych si dovolil říct, že Spojené státy americké a Velká Británie jsou trošku jiným světem, než kontinentální Evropa. Spojené státy a do značné míry i Velká Británie jsou země, kde je financování firem tradičně založeno přes kapitálový trh. Tam se o tom nediskutuje. Z Ameriky jsou technologické firmy, které přinášejí úplně nový svět nám všem, což sebou nese i změny chování po celém světě.

Chystá se v Evropě nějaká změna, aby se to změnilo i u nás, nebo to tak provždy zůstane?
Chystá se vždy ve vlnách jednou za deset let, kdy se zjistí, že je všechno špatně. Musíme mít více financování přes kapitálový trh, protože je to lepší než přes banky a musíme mít také více akciového financování než toho dluhového. To jsme si řekli někdy kolem roku 2000, další vlna byla někdy po minule finanční krizi a teď prožíváme třetí vlnu.
Pod evropskými kapitálovými trhy je spousta zákonů a je to nesmírně těžké. Někdy evropské úředníky, kteří říkají, že by se nám to dělalo lépe, kdybychom byli v Evropě více federace, i chápu. Proč v Evropě ale nejsou jednotné účetní standardy? Na to přece nepotřebujeme více federace. A to jenom jeden příklad, takových máme mnoho. Mám takovou pětiletou optimistickou vlnou a musím říct, že po minulé krizi jsem byl spíš pesimistický. Je třeba to zkoušet dál, protože nic jiného nám nezbývá.

PSALI JSME:
Světlo na konci tunelu?

Jak s burzovním světem zamával koronavirus? Jak zareagovali investoři, co bychom měli čekat od budoucnosti?
Na tohle téma vychází tisíce článků každý den. Prudký propad a obrovská volatilita byla dána do značné míry tím, že na trhu nyní převažuje většina investorů do indexu, kteří mají portfolio koupené přesně jako index, anebo mají koupený index prostřednictvím ETF produktů nebo indexových derivátů, proto je v nich relativně snadno otevírat i krátké pozice.
To znamená, že propady prvních dnů byly do značné míry zřejmě tlačeny krátkými pozicemi, kdo spekuluje na propad, má krátké pozice a vydělává na tom. Rozkolísání následně bylo nejistotou, jestli krátké pozici zavřít, nebo nezavřít. Pak relativně rychlý výjezd nahoru tím, jak se zavíraly krátké pozice.
Teď jsme situaci, kdy objem obchodování velmi klesl a všichni si drbou hlavu a nikdo neví, co se bude dít. Na trhu je obrovský přebytek peněz, není je moc kam dávat. Státní dluhopisy velký zemí jsou záporné ve výnosech a korporátní dluhopisy jsou nelikvidní, anebo jsou horší alternativou než si koupit akcie.
Nemovitosti jsou také rizikem, co se děje s komoditami všichni vidíme. Není moc na výběr. Spousta lidí si proto řekla, že bude dál nakupovat akcie. Uvidíme, až se začnou ukazovat špatná čísla z Ameriky. Ukáže se velká nezaměstnanost, velký pokles HDP, už jsme viděli první čísla za první čtvrtletí.
Ta čísla budou opravdu bezprecedentně špatná. Odhadovat, jestli investoři budou sedět na svých portfoliích, pokud v tom vydrží, dovedu si živě představit, že propad moc velký nebude. Pak je tady celý zástup zastánců druhé vlny propad. Každý si z toho musí nějak vybrat, nejsem věštec, ani analytik. Víme ale, že všichni vyčkávají, protože momentální objemy velmi poklesly.

Autor je spolupracovník redakce
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Přílivu emisí na pražskou burzu brání levné dluhové peníze

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Akcie v oddechovém čase

Tzv. technologické tituly mají za sebou letos spanilou jízdu. Růst odstartovala především jejich schopnost nabídnout alternativu pro zamrzlou globální ekonomiku v době koronavirové. Poslední dobou se ale stále …

Sněhová vločka rozehřála akciové trhy

Snowflake (v češtině sněhová vločka – pozn. red.) je první samostatná firma specializovaná na cloudovou infrastrukturu. Všichni tři velcí hráči (Google Cloud, AWS a Azure) totiž ve skutečnosti spadají pod větší …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Čeští rodiče otáčejí: Čtyři z pěti by podpořili své děti v rozhodnutí vyučit se řemeslu

Průzkum
Mnozí rodiče o tom vědí své. Jejich ratolesti to na základní škole nebaví, nezřídka i proto, že jim učení z nejrůznějších důvodů nejde. Rozhodování, co dál, pak v deváté třídě nebývá snadné. Nutit potomka, aby pokračoval v biflování na střední škole nebo na gymnáziu, nebo pro něj vybrat vhodné učiliště, které by jej připravilo na budoucí profesi?
Rolovat nahoru