Veřejně je uváděno, že každý rok z České republiky ve formě dividend odtéká zahraničním vlastníkům až 300 miliard korun. Zjednodušeně řečeno je dividenda podíl na zisku. Na její výši má vliv hospodářský výsledek společností a rovněž také záměr vlastníků společnosti. Ti mohou zjednodušeně zisk investovat zpět do společnosti, nebo si tento zisk vyplatit.
Finanční správa loni provedla 249 daňových kontrol zaměřených na transferové ceny mezi spojenými osobami. Správce daně celkem doměřil daň z příjmů ve výši 1,4 mld. Kč. V období 2014-2020 proběhly přes dva tisíce daňových kontrol zaměřených na transferové ceny a celková výše doměřené daně za toto období činí 4,5 mld. Kč.
Zrušení osvobození od daně z příjmů z výplaty podílů na zisku může logicky vést k odlivu zahraničních firem a vlastníků či vykazování nízkého zisku.
Mohlo by být přitom efektivnější klást důraz na správné stanovení transferových cen, provádění důsledných a efektivních daňových kontrol při respektování základních daňových principů. Uvidíme, co přinese budoucnost transferovým cenám.
Pro mnoho z nás je pojem transferová cena pojmem tajemným. Jsou to ale právě transferové neboli převodní ceny, které slouží jako nástroj spravedlnosti na trhu, potažmo v daních. Principem pravidel pro použití transferových cen je zamezení neoprávněné optimalizaci daňové povinnosti mezi dvěma či více daňovými subjekty.
Zjednodušeně si můžeme představit snahu některých firem přesunout své základy daně do zemí s nižší mírou zdanění, a to pouze na základě optimalizačních snah s cílem platit nízké či nulové daně.
Podstatný milník v oblasti transferových cen představovala koronavirová situace, kdy docházelo vlivem mimořádných opatření vlád jednotlivých států k uzavírání provozoven, omezování volného pohybu osob, uzavírání hranic, resp. vlivem samotné pandemie pak rovněž ke zvýšené nemocnosti zaměstnanců, snižování počtu pracovníků ve vazbě na karanténní opatření či snahu o omezování kontaktů.
Uváděné faktory se bezesporu značně podepsaly na hospodářských výsledcích společností, jež se ve většině případů potýkaly s poklesem ziskovostí či samotnou ztrátovostí, byť v některých segmentech (výrobci a distributoři zdravotnických prostředků, e-shopy aj., pozn. aut.) docházelo naopak k intenzivním růstům zisků, což mělo jednoznačně dopad do výsledného ocenění transakcí mezi spojenými osobami.
Z tohoto důvodu byl v rámci převodních cen vydán Pokyn k dopadům pandemie covid-19 na převodní ceny (přeloženo na webu Finanční správy ČR společně s vydáním oficiální informace Generálního finančního ředitelství k dopadům pandemie covid-19 na převodní ceny navazující na tento pokyn, pozn. aut.) reagující na tyto změny v podnikatelském prostředí u spřízněných podniků.
Předmětný pokyn se zaměřuje primárně na dopady pandemie na srovnávací analýzu a skutečnost, jak postupovat při aplikaci některých metod transferových cen a jejich stanovené pro příští období.
A to vzhledem ke skutečnosti, že benchmarkové analýzy, jejichž výstupem je stanovení obvyklé výše vybraného ukazatele ziskovosti sloužícího pro stanovení transferové ceny, vycházejí zpravidla z dat několika předchozích let (standardní průměr je 3-5 let), v jejichž rámci zcela logicky nemohou být promítnuty dopady pandemie z přelomu let 2019 a 2020.
V pokynu je věnována pozornost rovněž vládním dotacím a podporám či problematice, jak přistupovat k již uzavřeným předběžným cenovým dohodám. Pokyn neobsahuje žádná nová pravidla či legislativní novinky.
Pouze uvádí, jak postupovat v aktuálních podmínkách ekonomické koronakrize, která významným způsobem ovlivnila srovnávací analýzy, uzavírané cenové dohody, přinesla nové vládní dotace a podpory a vygenerovala ztráty a významné náklady.
Pandemie covid-19 v oblasti transferových cenách ukázala, jak je důležité mít precizně zpracovanou funkční a rizikovou analýzu, která je nedílnou a podstatnou částí každé dokumentace k převodním cenám.
Jak je již popsáno výše, pandemie dopadla na různá odvětví, dokonce i na různé transakce, různou silou. Proto je nanejvýš důležité, aby každá společnost dokázala popsat dopady pandemie a jejich vliv na realizované transakce mezi spojenými osobami. Je nutné vědět, zda krize ovlivnila transakci, kterou ovládá například mateřská společnost, nebo dceřiná společnost.
Autor je partner V4 Group, autorka daňová specialistka V4 Group
(Redakčně upraveno)
