Střední hodnota expertních odhadů činí tři procenta, což je horní mez tolerančního pásma. A zároveň je přesně taková i prognóza ČNB. Jednotlivé expertní odhady analytiků z trhu jsou v pásmu od 2,4 do 3,8 procenta, s průměrem těsně pod úrovní tří procent.
Pokud bude inflace v Česku tříprocentní, bude nižší než na Slovensku (předběžný údaj Eurostatu je 4,3 %, odhad trhu pro inflaci dle slovenských statistiků je v průměru 4,1 %, pozn. aut.), v Rakousku (Eurostat má rovněž 4,3 %), v Polsku (odhad trhu je 4,2 %) i než v Maďarsku (tam již lednová inflace byla zveřejněna, činí 3,8 %).
V Německu je lednová inflace podle tamních statistiků – rovněž dle pátečních čísel – 2,9 procenta a podle odhadu Eurostatu 3,1 procenta.
Nelze tedy rozhodně vyloučit, že inflace bude v Česku za leden v mezinárodním srovnání nižší než ve všech uvedených okolních zemích.
V celé eurozóně byla lednová inflace 2,8 procenta, jak plyne z předběžných údajů Eurostatu. Inflace v Česku by tak mohla být plně srovnatelná s inflací v celé eurozóně.
To vše se tedy týká meziroční inflace. Meziměsíčně lednová inflace v Česku činila podle střední hodnoty expertních odhadů dvě procenta. Jednotlivé odhady meziměsíční inflace se pohybují v pásmu od 1,6 do 2,9 procenta.
To tedy znamená, že celoroční průměrná inflace v Česku by letos měla činit 2,5 procenta. Lednová inflace, kvůli přecenění počátku roku, totiž, jako loni i letos, z velké míry určí celoroční míru inflace.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
