Mezičtvrtletně se tuzemská ekonomika dosud nejvýrazněji propadla v prvním čtvrtletí roku 2009 a také v prvním čtvrtletí roku letošního, kdy pokles činil shodně 3,4 %. Nyní mezičtvrtletní propad představuje 8,4 procenta.
Výsledek ovšem není až zase tak nepříznivý, jak trh předpokládal. Analytici oslovení agenturou Bloomberg totiž počítali ve střední hodnotě svých odhadů s meziročním poklesem o 12,3 procenta, zatímco v mezičtvrtletním vyjádření předpokládali propad 10,1 %. Koruna na výsledky bezprostředně nijak výrazně nereagovala.
Důvodem rekordního propadu ekonomiky jsou zejména opatření zaváděna za účelem boje s šířením koronavirové nákazy. Kulminace intenzity těchto opatření nastala v dubnu, od května se pak ekonomika začala postupně vracet do běžného provozu, ovšem leckdy s trvalejšími šrámy.
Po celé druhé čtvrtletí ovšem běžný provoz nenastal, neboť zaměstnanost a poptávku ve významné míře podporovaly vládní programy typu kurzarbeitu, moratoria na splátky úvěrů či ošetřovného. Ve druhém čtvrtletí stáhl tuzemskou ekonomiku propad čistých exportů, ale také spotřeba a investice.
Lepší než předpokládaný výsledek má na svědomí v daných podmínkách relativně příznivý vývoj maloobchodu už hned v době květnového zahájení otevírání ekonomiky, kdy spotřebitelé v poměrně citelné míře kompenzovali nemožnost realizovat své mnohé maloobchodní výdaje v předchozím půldruhém měsíci.
Poměrně výrazné oživení pak v červnu zaznamenal průmysl. Ztrátu z předchozích dvou měsíců ale pochopitelně nemohl kompenzovat ani vzdáleně. I na základě aktuálních dat odhadujeme, že za celý letošní rok se ekonomika propadne o 7,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
