Psal se rok 1948, když tým špičkových českých a slovenských dermatologů vytvořil první recepturu univerzálního přípravku pro péči o suchou a popraskanou kůži. Tak vznikla Indulona, která se postupně stala součástí běžného života prakticky všech rodin tehdejšího socialistického Československa. A populární zůstala i po listopadu 1989, dodnes je prodejní jedničkou v kategorii péče o ruce v Česku i na Slovensku.
„V prostředí totalitního plánovaného hospodářství se chovala jako klasický kapitalistický produkt. Vytvořila si jména, značka se prodávala a také dnes je pojmem,“ uvedl před časem pro web Dnes24.sk Richard R. Senček, jeden z autorů publikace Chemický průmysl v zrcadle dějin Slovenska.
Málokdo si nejspíš uvědomí, že Indulona je vlastně slovenský produkt – vyrábí se totiž v Hlohovci nedaleko Trnavy, byť závod několikrát změnil jméno a majitele. Ale i to je vlastně důkaz, jak tento univerzální krém v českých rodinách zdomácněl. Možná i proto, že od svého vzniku nezměnil recepturu, vyrábí se stále podle té původní, což je světový unikát. Jediné, co se měnilo, byl obal.
INDUstriální = INDUlona
Málo se ví rovněž o vzniku názvu. Původně žádné jméno neměla, lidé ji říkali „zázračný krém“. V poúnorovém Československu ovšem mezi nejčastěji zmiňovaná slova patřila industrializace – odtud pak vznikl název Indulona.
V typické modré tubě se Indulona představuje od roku 1958, sériová výroba začala v roce 1964. Fasovali ji dělníci ve všech větších továrnách a na stavbách jako prostředek pro ochranu rukou. Lidé ovšem krém využívali nejen na tělo, ale rovněž na ošetřování různých předmětů v domácnosti – nábytku nebo třeba bot.
„Vzpomínám si, jak na vojně v kasárnách si někteří kluci z naší roty smažili na Induloně topinky,“ řekl FAEI.cz pětapadesátiletý Roman, který si tehdy povinnou základní vojenskou službu odsloužil v osmdesátých letech minulého století.
Čistota výroby
„Základní výhodou krému bylo, že se vyráběl ve sterilním prostředí, výrobní proces byl kontrolovaný a udržovala se vysoká čistota. To tehdy nebylo běžné,“ konstatoval Richard S. Senček. Podle něj tajemství kvality krému spočívalo rovněž v tom, že se při výrobě nepoužívaly konzervační látky nebo že se k přípravě brala voda z artézských studní.
To ostatně platí dodnes, receptura je bez konzervačních látek a alergenů, obsahuje vysoký podíl vazelíny. „Důležitou složkou Indulony je voda farmaceutické kvality. Tato voda je filtrovaná a poté destilovaná podle extrémně přísných požadavků platných pro výrobu léčiv,“ uvádí se na internetových stránkách Indulony. Indulona se do současnosti jako jeden z mála kosmetických výrobků vyrábí přímo ve farmaceutickém závodu.
Mezinárodní instituce EUROFINS BEL/NOVAMANN dokonce zařadila krém Indulona mezi dvě procenta nejkvalitnějších krémů na trhu, které byly v laboratoři testovány.
Nový majitel
Modrá Indulona dostala časem „sestřičku“. V roce 1979 byla představena Indulona dezinfekční v červené tubě. A postupně přibyly i další druhy – například měsíčková, rakytníková nebo olivová. Dnes už značka Indulona nepředstavuje pouze krémy na ruce, ale také tělová mléka, tělové a univerzální krémy nebo krémy na nohy.
Před dvěma roky změnila firma majitele. Stoprocentní podíl slovenské firmy Saneca Trade a její české pobočky koupila řecká skupina Sarantis. Hodnota transakce dosáhla 8,5 milionu eur. „Akvizice, která zapadá do našeho plánu expanze, obohatí portfolio značek skupiny, posílí její pozici na trhu a dále podpoří působení skupiny v regionu,“ uvedla firma v prohlášení.
„Na modré Induloně nechceme nic měnit, je to unikátní receptura prověřená generacemi,“ ubezpečil vzápětí Krzysztof Kaminski, šéf tuzemské a slovenské pobočky skupiny Sarantis. Firma Sarantis vznikla v roce 1930. V roce 2014 koupila rovněž českou značku Astrid, jejíž historie sahá až do roku 1847. Značka má silnou tržní pozici zejména v oblasti péče o rty, ochrany před sluncem a péče o chodidla.
