Tři čtvrtiny obyvatel chtějí pod vlivem koronavirové krize výrazně změnit své spořící návyky. Aspoň to tvrdí v exkluzivním průzkumu agentury Ipsos pro Komerční banku. Na otázku Motivuje vás koronavirová epidemie k tomu, abyste v budoucnu měli větší finanční rezervy pro nenadálé situace? odpovědělo 38 procent dotázaných, že si chce vytvořit aspoň tříměsíční finanční polštář. Půlroční 21 procent a roční 15 procent lidí.
„I bankovní svět zaznamená změny způsobené pandemií koronaviru. Jsem přesvědčen, a průzkum to potvrzuje, že Češi jsou zodpovědní a budou si vytvářet větší finanční rezervy,“ řekl Jan Kubánek, manažer pro strategii retailového bankovnictví v Komerční bance.
Očekává zásadní změny. „Četnější využívání spořicích produktů, ale také výrazný nárůst internetového a mobilního bankovnictví, uzavírání smluv na nové produkty nebo služby on-line nebo dynamický vzestup bezhotovostních plateb, to je jen začátek změn v daleko masivnější digitalizaci celého sektoru,“ poznamenal Kubálek.
Největší „šetřílci“ jsou ve Zlínském a Karlovarském kraji, kde si chce větší finanční rezervu vytvořit dokonce 85 procent dotázaných. Alespoň roční rezervu chce mít čtvrtina obyvatel Pardubického kraje. Pro porovnání: V Ústeckém kraji je to jen sedm procent.
Nevystačí ani měsíc
Koronavirová, respektive navazující ekonomická krize může mít na mnohé domácnosti skutečně velmi tvrdé dopady. A není se tedy co divit, že si v některých rodinách říkají, že měli v minulosti více šetřit. Podle jiného průzkumu, který si od stejné agentury Ipsos nechala vypracovat Modrá pyramida, totiž vyplynulo, že bezmála pětina lidí nevydrží se svými úsporami ani měsíc.
„I toto nelehké období, které nyní v souvislosti s šířením nákazy koronaviru COVID-19 prožíváme, s sebou logicky přináší otázku financí, tedy zda mají lidé pro všechny případy naspořeno. Z našeho průzkumu jsme zjistili, že skoro 20 procent lidí by s financemi nevystačilo. Jde především o mladé lidí do 35 let,” řekl generální ředitel Modré pyramidy Pavel Jirák.
Ostatní lidé jsou na tom přece jen o něco lépe. Se svými finančními rezervami podle průzkumu vystačí alespoň půl roku téměř čtvrtina Čechů. Na čtvrt roku pak necelá třetina a minimálně měsíc přibližně další čtvrtina.
Spoření ano, ale z čeho?
To, že chtějí lidé více spořit, ovšem, ještě neznamená, že své předsevzetí jako splní. Mnohé rodiny spíše přežívají a na finanční rezervu jim peníze nezbývají, anebo jen malý obnos. Ukázal to ostatně loňský průzkum společnosti MetLife, podle něhož asi polovina zaměstnanců žije od výplaty k výplatě.
Nedostatek úspor přiznali především zástupci takzvané generace X, kterým je mezi 40 a 50 lety. Třetina z nich dokonce používá peníze z penzijního spoření – právě na pokrytí mimořádných výdajů. Mnozí z nich navíc počítají s tím, že z finančních důvodů odloží odchod do důchodu.
Nastupující ekonomická krize může mnohým rodinám finanční situaci ještě zhoršit, což znamená, že na úspory jim už nezbyde nic. Budou rádi, když přežijí do další výplaty. Už nyní se přitom mnozí lidé ocitli bez práce, propouštět museli například majitelé restaurací, zavření jsou ale i například kadeřnictví a další služby. Dalším lidem se zase citelně snížil plat.
Obavy malých firem
Ostatně podle průzkumu, který si nechala vypracovat Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů se o svou budoucnost obává nemálo zejména menších a středních podniků. Nejohroženější jsou přitom hotely, restaurace a související služby. Téměř polovina majitelů malých podniků se obává, že se ocitne v druhotné platební neschopnosti.
„V současnosti platí, že čím menší je podnik, tím větší jsou u majitelů obavy do budoucna. U velkých podniků je situace v rámci produkce takřka opačná. Firmy nad 250 zaměstnanců většinou disponují dostatečnými finančními rezervami a některé dokonce hledají nové zaměstnance. Vůbec nejméně ohrožené se cítí státní podniky nebo společnosti se státní účastí,“ konstatoval situaci Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
