Ukazuje to průzkum, který Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla společnost Pluxee (dříve Sodexo, pozn. red.). Zpracovala ho agentura Ipsos a zapojila se do něj více než tisícovka dotázaných.
Přestávku na oběd sice většina zaměstnanců stále vnímá jako tradiční moment, kdy si zajdou do kantýny nebo si vyběhnou pro jídlo. Jenže obědová kultura nabývá v poslední době nových podob – svou roli hrají i stále vyšší ceny jídla.
Podle zmiňovaného průzkumu mají zaměstnanci na oběd stále velmi omezený čas. Většina lidí se musí najíst do půl hodiny, jen 24 procent osob má na obědovou pauzu celou hodinu. A delší čas si může dopřát jen necelá šestina.
Na otázku „Kde nejčastěji obědváte?“ uvedlo restauraci pouze 13 procent dotázaných. Téměř pětina zaměstnanců dokonce přiznala, že chodí na obědy mimo kancelář méně často než dříve – tento trend je patrný už od pandemie covidu 19.
Ve firemních kantýnách dnes obědvá téměř pětina zaměstnanců, tato varianta se ale poměrně liší podle věku. Ve věkové skupině 18 až 26 let jí dává přednost pouze 13 procent dotázaných, zatímco mezi lidmi nad 45 let ji využívá přibližně 23 procent.
Převládají krabičkáři
Vůbec nejpočetnější skupinou jsou jednoznačně „krabičkáři“. Podle průzkumu si totiž téměř polovina zaměstnanců (více než 48 %) nosí oběd z domova, a následně si ho třeba ohřeje v mikrovlnce.
„Zajímavé je, že krabičky nejčastěji volí mladší lidé ve věku 18 až 35 let, zatímco zaměstnanci ve věku 54 až 65 let tuto formu používají nejméně,“ uvedl Jan Michelfeit z Pluxee. „A pozorujeme také rozdíl mezi pohlavími – krabičkám dává přednost 55 procent žen, u mužů je to o něco méně.“
Nejmenší skupinu – necelých 6 procent – tvoří zaměstnanci, kteří sice obědvají přímo v práci, ale jídlo si nechávají pravidelně dovážet z restaurací. „Zaměstnavatelé změny kolem pracovních obědů jednoznačně vnímají a stále častěji jim přizpůsobují i firemní prostředí. Součástí benefitů se proto stává také širší wellbeing politika,“ poznamenal Jan Michelfeit.
Dodal, že firmy v rámci podpory stravování v současnosti běžně počítají s kuchyňkami nebo jídelními kouty, které umožňují zaměstnancům pohodlně poobědvat i tehdy, když si jídlo donesou z domu.
Odpovídají tomu i výsledky průzkumu: 62 procent lidí uvedlo, že mají k dispozici kuchyňku se základním vybavením, a dalších bezmála 23 procent má v práci dokonce kuchyňku „velmi dobře vybavenou“. A více než 42 procent zaměstnanců má navíc k dispozici i jídelní stůl či jídelní kout.
Příliš drahé obědy
Na druhé straně však stále více než 40 procent lidí obědvá u pracovního stolu, a zhruba 3 procenta jedí ve stoje v kuchyňce. „To jsou poměrně zásadní údaje. Je vidět, že prostor pro zlepšení v podpoře pohodlného, důstojného a zdravého stravování tu stále je,“ dodal Michelfeit.
Změny v zaměstnaneckém stravování zaznamenal rovněž rozsáhlý mezinárodní průzkum Barometr Food, který koordinuje společnost Edenred spolu s univerzitami a dalšími partnery. Průzkumu se zúčastnily tisíce dotázaných včetně obyvatel České republiky.
„Tlak na domácí rozpočty je stále patrnější a lidé jsou nuceni přemýšlet o jídle jinak než dřív,“ poznamenala Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred. Právě finanční stránka stravování se odráží i do návštěvnosti a útrat v restauracích.
Na kolik by měl přijít oběd?
„Oběd sice zůstává pro české strávníky důležitým rituálem, zároveň jde ale o položku, na které mají podle dat z průzkumu tendenci nejvíce šetřit,“ uvedla Martišková. Téměř polovina lidí považuje za „férovou“ cenu poledního menu částku mezi 121 a 160 korunami. Realita je ale jiná.
Z odpovědí majitelů a provozovatelů restaurací vyplývá, že ve více než třetině podniků se průměrná útrata v době oběda pohybuje mezi 181 a 200 korunami, a dalších 30 procent podniků uvádí částky mezi 126 a 180 korunami.
„Ceny obědů rostou rychleji než příjmy domácností, což nutí zákazníky měnit své návyky a restaurace přizpůsobovat nabídku. Stále více lidí obědvá u počítače nebo si nosí jídlo z domova,“ řekl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
To, že ubývá zaměstnanců, kteří využívají polední pauzu k odpočinku a setkání s kolegy, označil za problém nejen z pohledu zdraví, ale i celkové pracovní kultury.
„Důležitou roli proto hrají zaměstnavatelé, kteří mohou kvalitní stravování podpořit. Dostupný a vyvážený oběd by měl zůstat přirozenou součástí pracovního dne, ne luxusem,“ upozornil Tomáš Prouza.
