Průměrná cena oběda v restauraci byla podle společnosti Pluxee (dříve Sodexo, pozn. aut.) přibližně 192 korun. V některých regionech jsou už ale delší dobu nad dvěma stovkami. Nad tuto hranici se poprvé vyšplhaly v listopadu 2022, a to v Praze. Další regiony následovaly Prahu loni v prosinci, kdy byly průměrné ceny obědů historicky nejvyšší.
„Ukázalo se však, že lidé přestávají stále vyšší ceny akceptovat. Letos už tak dál nerostly, oscilují v průměru kolem 190 korun, o něco více vyskočily jen v letních měsících, kdy lidé čerpají nejvíce dovolené a cestují,“ řekl Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee.
Nejdražší jsou jižní Čechy
V září tak průměrná cena meníčka dosáhla 191,12 koruny, v říjnu 191,79 koruny a v listopadu 192,65 koruny. Nejdražší jsou, stejně jako v předchozích měsících, obědy v Jihočeském kraji, v listopadu zde průměrná cena byla 204,69 koruny.
Druhá příčka patří opět Středočeskému kraji, kde průměrná cena oběda v listopadu byla 202,87 koruny. Hlavní město Praha, kterému roky patřilo prvenství, je tentokrát s průměrnou cenou 199,51 koruny třetí. Nejlevnější byly i v listopadu obědy na Vysočině, průměrně se tu dalo přes poledne najíst za 166,94 koruny.
Že by šly ceny obědů výrazněji dolů, se podle Pluxee nedá očekávat. „Provozovatelům restaurací vzrostly náklady na energie, významně stouply také ceny mnoha surovin, obrovský tlak je i v gastronomii na růst mezd, a vysoká inflace, která zde byla, se dotkla všech,“ uvedl Michelfeit.
„To s sebou nese změny ve stravovacích návycích. Naše data ukazují, že do restaurací s obsluhou míří na oběd stále méně zaměstnanců,“ dodal Michelfeit. Pravidelně se takhle stravuje jen malá část z nich, do restaurace tak vyrazí jen v některé dny.
Gastro „lapá po dechu“
Že letošní tržby zůstávají za očekáváním provozovatelů restaurací, potvrzují také údaje, které faei.cz poskytla společnost Dotykačka. Léto žádné zásadní zlepšení nepřineslo, v září pak přišla těžká rána v podobě povodní, v říjnu podniky „lapaly po dechu“ a teprve listopad naznačil velmi mírný meziroční nárůst tržeb.
„Alespoň nějaké plusové hodnoty jsme skutečně zaznamenali až v listopadu. Jinak v uplynulých měsících gastro ve srovnání s loňskem pravidelně končilo v mínusu. Jasně se nám potvrzuje, jak obrovský vliv na obor gastra má počasí,“ upozornil Petr Menclík, ředitel Dotykačky, jejíž pokladní systém využívá největší počet tuzemských podniků ve stravování a občerstvení.
„Zatímco loňské teplé září prakticky o měsíc prodloužilo vrchol sezóny, letos jsme kvůli povodním byli svědky strmého propadu, který zasáhl prakticky všechny gastro segmenty,“ dodal Menclík. Nejdramatičtěji se poklesy projevily v nejmenších oblastech, kde se zářijové tržby v meziročním srovnání skokově propadly až o pětinu.
Vítězí obědy z krabičky
Podle společnosti Pluxee ale nejde jen o vysoké ceny, drahý je také čas. V mnoha firmách totiž musí zaměstnanci striktně dodržet půlhodinovou pauzu, kterou pro obědovou přestávku vyhrazuje legislativa. Jinde se sice mohou pracovníci v poledne zdržet o něco déle, pak si ale musí ztracený čas napracovat.
Část zaměstnanců míří na obědy do samoobslužných restaurací a bufetů, zvláště ve velkých městech. Jejich nabídka je dnes už poměrně široká, a strávníci tam také ušetří čas. „Pro provozovatele restaurací s obsluhou je to signál, že rychlý servis v době obědů je velmi důležitý,“ poznamenal Jan Michelfeit z Pluxee.
Pomyslným vítězem soutěže je podle něj ovšem oběd přímo v kanceláři, který část zaměstnanců objednává s donáškovou službou. Častěji si ho ale lidé přinesou v krabičce z domova, v horším případě se odbydou jen něčím studeným nebo oběd dokonce vynechají úplně.
Jenže tyto změněné návyky mají v mnohém na zaměstnance neblahý dopad. Odborníci se shodují, že společné obědy s kolegy v restauraci mají i jiný přínos než jen to, že se člověk zasytí. V uvolněné atmosféře se totiž lépe sdílejí nápady, často se tak pauza na jídlo může změnit v neplánovaný brainstorming. Společně stráveným časem se také prohlubují vztahy mezi kolegy.
A důležitý je samozřejmě i samotný odpočinek v průběhu pracovního dne a také zdravotní dopady. Oběd představuje třetinu denního příjmu kalorií a jeho pravidelné „ošizení“ či vynechávání se na zdraví může podepsat právě různými zdravotními potížemi včetně závažných civilizačních chorob
Ještě v roce 2018 v restauracích stálo obědové menu 65-70 kč. Restaurací bylo jako máku a na zákazníky si nemohly stěžovat. Na obědy do nich pravidelně chodil kde kdo, zaměstnanci firem, policajti, úředníci z městských a obecních úřadů, často i rodiny s dětmi, dokonce i důchodci. Nevyplatilo se doma vařit. A dnes, spousta restaurací už ani neexistuje a ve zbylých rodiny s dětmi ani důchodce již moc nevidíte. Za ty peníze.
Soudruzi, jak je to možné když výše inflace jsou přece ta 3 procenta ..člověk chodící do lágru jednotně řádně ustrojen zkonzumuje své menu a ideálně přitom neopustí pracovní tematiku případných hovorů. To už raději klid a krabičku. Ven už mohou na oběd pouze úředníci a živnostníci. Hospody ve většině zničeny, místo nich kafe a kavárny, pražírny..